Aktivisté z Nesehnutých chtějí, aby územní plán města Brna reguloval počet míst, na kterých mohou vznikat velké obchody a supermarkety. Podle aktivistů by měla existovat pouze jedna plocha, kde může být postavena prodejna s plochou nad čtyři sta metrů čtverečních. Dnes je jich údajně několik. Brno podle Nesehnutých potřebuje více menších obchodů, kterých je prý nedostatek.

„V současném územním plánu je možné umisťovat velké prodejny v celé škále ploch i do ploch pro bydlení nebo výrobu," uvedl Jiří Koželuh z Nesehnutých. Podle něj je výsledkem situace, kdy se koncentruje nakupování do několika lokalit, především na jih nebo sever Brna.

Plocha obchodů v Brně rok od roku roste, snižuje se ale množství prodejen. Potvrdily to studie, které si nechal zpracovat brněnský magistrát. Nejméně obchodů je například v městských částech Útěchov nebo Starý Lískovec. Na jednoho obyvatele připadá zhruba 1,7 metru čtverečního prodejní plochy.

Podle Nesehnutých jsou prodejní plochy rozmístěny velmi nerovnoměrně. Na jihu Brna například činí prodejní plocha na obyvatele 16 až 17 metrů čtverečních, v Ivanovicích je to kolem 20 metrů čtverečních na obyvatele. Většina městských částí má ale prodejní plochu na obyvatele menší než metr. Podle Nesehnutých se tak pro řadu lidí zvětšuje vzdálenost od nejbližšího místa, kam chodí nakupovat.

„Vede to i k velkému nárůstu automobilové dopravy, což způsobuje celou řadu potíží," uvedl Koželuh. Svoji „prodejnu na rohu" vzdálenou méně než dvě stě metrů od domu má pouze devatenáct procent obyvatel. Třetina Brňanů to má do nejbližšího obchodu dál než půl kilometru.

Nesehnutí navrhují brněnskému magistrátu tři kroky. Vyškrtnutí neomezené expanze nákupních center v Brně, zavedení nástroje pro kontrolu jejich výstavby a vytvoření podmínek pro vznik menších obchodů. Aktivisté se svým návrhem chtějí politiky teprve seznámit. „Budeme s nimi jednat o začlenění těchto pravidel do územního plánu," uvedla Hana Chalupská z Nesehnutých.