Nakladatelství Argo chystá k vydání několik podstatných novinek. Tou první je Typo, ilustrace, bibliofilie Jindřicha Štyrského. Pod hlavičkou Arga doposud vyšly čtyři knižní tituly věnované tomuto československému surrealistovi. Nejprve to byla Štyrského sbírka básní Poesie z roku 1945, kterou Argo vydalo v roce 2003, a autorovy záznamy snů (Sny, 1925—1940) vydané téhož roku. V roce 2007 Argo navázalo další dvojicí titulů: Jindřich Štyrský (Průvodce výstavou) byl vydán jako doprovodný text k Štyrského retrospektivě v Galerii hl. Města Prahy, kniha Texty pak shrnula všechny Štyrského texty psané většinou pro literární periodika. V Textech vyšla mimo jiné i klíčová polemika Koutek generace a nebo text Kraj markýze de Sade.

Nejnověji chystá Argo knihu, která by měla představit Štyrského záliby v oblasti knižní grafiky. Není doposud příliš známo, že hlavním zdrojem jeho obživy byla knižní práce. Štyrský také působil jako editor literárních děl, redaktor a životopisec. Inicioval vznik několika bibliofilií, kterými se volně dotýkal otázek lidské sexuality a agresivity. Založil erotickou Edici 69, vedl Erotickou revui a redigoval Edici Surrealismu. Titul Typo, ilustrace, bibliofilie ukazuje, jak Štyrský zasáhl do vývoje české knižní ilustrace a předkládá jeho návrhy vazeb knih.

Dalším autorem, jehož dílo Argo systematicky vydává, je Jack Kerouac. Jednou z hlavních postav románu Na cestě se stal Kerouacův důvěrný přítel Cody Pomeray (v knize vystupuje pod jménem Dean Moriarty). Tato osobnost nepřestávala Kerouaca fascinovat. Jeho svoboda, otevřený a dychtivý přístup ke světu, jeho bezprostřednost na Kerouaca zapůsobily tak, že právě Codymu věnoval celou knihu a vytvořil v ní jeho „literární“ portrét. Vize Codyho z roku 1952, kterou Argo chystá, je zároveň Kerouacovým pokusem vymanit se ze sevření literárních stylizací — ve střední pasáži oceňovaného románu autor asi nejdůsledněji realizuje svůj program psaní nefiltrovaného literátskými mustry. Předkládá zde doslovný záznam konverzace s Codym.

Poslední román Umberta Eca Pražský hřbitov (2010), který Argo připravuje k vydání, by mohl být chápán jako syntéza tří autorových románů, Foucaultova kyvadla, Baudolina a Tajemného plamene. Propojují se v něm obě stránky Ecovy románové tvorby, tzn. rozverné historické beletrie zasazené do tradičnějšího příběhového rámce a práce s vyprávěním. I v Pražském hřbitově Eco rozvíjí svůj analytický přístup k psaní. Zastavuje vyprávění, nechává hrdiny rozvažovat a vkládá do děje atraktivní kratší příběhy.

Zvoleným námětem se Eco znovu vrací do Prahy, která sehrála svou roli jak ve Foucaultově kyvadle, tak i ve Jménu růži. Na své si přijdou zvláště ti čtenáři, kteří znají seriozní i žánrovou literaturu 19. století. Pražský hřbitov má být ilustrovaný, podobně jako Tajemný plamen královny Loany, a podle Eca „může vzbuzovat pocity nostalgie a náhlé touhy po starých knihách“.