Vůdce radikálních Rusínů na Ukrajině hrozí ozbrojeným povstáním

ČTK

Za separatismus stíhaný duchovní pravoslavné církve Dmitrij Sidor varuje úřady, že útlak rusínského obyvatelstva přeroste v ozbrojené hnutí odporu. Jeho stoupenci oficiálně požadují zakarpatskou autonomii, podle svých kritiků je ale jen loutkami Moskvy.

Čelní představitel hnutí za plnoprávnost zakarpatských Rusínů Dmitrij Sidor pohrozil ukrajinským úřadům ozbrojeným povstáním, pokud neuznají národní práva rusínské menšiny. Podle čtvrtečních zpráv ukrajinského tisku Sidor řekl, že Rusíni „povstanou se zbraní v ruce na obranu své svobody“. Sidora a jeho Shromáždění podkarpatských Rusínů (Sojm) považují ukrajinské úřady za odštěpeneckou organizaci, sám Sidor je od roku 2009 souzen za separatismus. Zatím poslední, už desáté, stání procesu se Sidorem proběhlo před užhorodským soudem 27. prosince.

Spor o postavení zakarpatských Rusínů trvá fakticky od vyhlášení ukrajinské nezávislosti. Podle sčítání lidu z roku 2001 se k rusínské národnosti hlásí jen deset tisíc lidí, tedy asi osm promile obyvatel Zakarpatské oblasti. Rusínský jazyk, kterým dnes hovoří jen asi sedm tisíc lidí, je podle oficiálních dokumentů dialektem ukrajinštiny a slovo Rusín je místním označením pro západní Ukrajince žijící v Zakarpatí a bývalé Haliči a Bukovině.

Sidorův Sojm taková tvrzení odmítá a požaduje pro Zakarpatskou oblast samosprávnou autonomii. Poválečná smlouva mezi Československem a SSSR o předání Podkarpatské Rusi Moskvě ztratila podle jeho názoru po rozpadu Sovětského svazu platnost, a nezávislá Ukrajina v roce 1991 převzetím Zakarpatska pošlapala rusínskou státnost. Autonomii podle ukrajinských Rusínů požadují čtyři pětiny zakarpatských obyvatel, skutečný počet Rusínů by mělo stanovit sčítání pod kontrolou komisařů Evropské unie.

Sidor je duchovním ukrajinské pravoslavné církve věrné moskevskému pravoslavnému vedení a jeho kritici mu vyčítají těsné svazky s Moskvou. Přesvědčení ukrajinští národovci ho označují za „Maďara, který je loutkou v rukách Kremlu“. Vůdce Sojmu zase nešetří kritikou vůči politikům v Kyjevě, kteří podle něj po vyhlášení nezávislosti počátkem 90. let zahájili „násilnou asimilaci Rusínů s prvky genocidy“.

Podle slov Sidora Rusíni vezmou svůj osud do vlastních rukou, pokud v Kyjevě nenajdou dost pochopení. „Nepůjde-li to s Kyjevem po dobrém, mají úřady Zakarpatské oblasti právo vyhlásit nezávislost,“ tvrdí duchovní s tím, že Ukrajina se může se Zakarpatskem rozejít stejně mírumilovně jako svého času Česko se Slovenskem. „Mezinárodní právo počítá i se silovým scénářem,“ varuje ale Sidor.

Rusínské organizace už nyní vydávají zájemcům zvláštní osvědčení o příslušnosti k Podkarpatské Rusi. Vydáno jich bylo prý už deset tisíc, posmrtně je obdržel i proslulý potomek slovenských Rusínů a otec pop-artu Andy Warhol. V roce 2008 Rusíni vyzvali Moskvu, aby samostatnost Podkarpatské Rusi oficiálně uznala. Sidorův Sojm v té době začala vyšetřovat ukrajinská tajná policie SBU.

Kromě radikálního Sojmu reprezentuje na západě Ukrajiny rusínské zájmy umírněnější Národní rada zakarpatských Rusínů, která se hlásí k národně orientovanému politickému hnutí bývalého prezidenta Juščenka Naše Ukrajina. Zástupci Národní rady mají podle místního tisku hlavní zásluhu na tom, že Rusíni byli uznáni za samostatný národ alespoň na území Zakarpatské oblasti.

    Diskuse (0 příspěvků)