Po dvou letech budou mít Spojené státy v České republice nejvyšší diplomatické zastoupení. Normana Eisena jmenoval velvyslancem prezident Obama bez souhlasu Senátu. Mandát má Eisen prozatím pouze na rok.
Do Prahy po zhruba dvouletém čekání přijede nový velvyslanec Spojených států. Americký prezident Barack Obama ve středu využil své pravomoci a bez souhlasu Senátu přímo jmenoval velvyslancem v České republice Normana Eisena.
Využil tak situace, kdy Kongres v původním složení končí a nový zasedne na začátku ledna, napsala agentura AP. Platnost takového jmenování je ale omezená, v tomto případě pravděpodobně na jeden rok.
Obama postupoval obdobně i v případě jmenování dalších pěti osob, mezi nimi velvyslanců v Sýrii, Ázerbájdžánu a v Turecku a náměstka ministra spravedlnosti. Senát nominace velvyslanců nestihl projednat do konce funkčního období současného Kongresu, a proto je prezidentovi vrátil.
Norman Eisen se na místo dlouho připravoval, a do Prahy by tak podle zdrojů ČTK z diplomatických kruhů mohl přijet v dohledné době. Dosavadní Obamův poradce má kořeny v bývalém Československu. Pocházela odsud jeho matka, otec se narodil v Polsku. Oba rodiče přežili holocaust.
Eisen pracoval jako Obamův poradce pro etiku a původně se mělo za to, že jej senátoři hladce schválí. Jeho kandidatura se ale v Senátu zadrhla kvůli podezření, že se nezachoval příliš eticky při předloňském odvolání vysoce postaveného úředníka, který kritizoval spolupracovníky prezidenta. Šlo o generálního inspektora Společnosti pro národní a komunitní služby Geralda Walpina. Obama jej odvolal v červnu 2009.
Eisen pak odvolání vysvětloval v Senátu a již tehdy ho za jeho roli v případu kritizoval republikánský senátor Charles Grassley. Když pak Obama navrhl Eisena na místo velvyslance v Praze, Grassley nominaci v září zablokoval. Českému rozhlasu později řekl, že svůj postoj nehodlá měnit. Obama tak nakonec Eisena jmenoval bez souhlasu Senátu.
Místo velvyslance v Praze je volné od loňského 20. ledna, dosud nejdéle. Republikán Richard Graber odjel poté, co se ve Spojených státech vyměnila administrativa. Nyní je nejvýše postaveným diplomatem na americké ambasádě v Praze chargé d'affaires Joe Pennington.
Obama má v případě neschválených nominací možnost podat je znovu, anebo se mohl rozhodnout pro jiné kandidáty. Další možností je pak jmenovat velvyslance, ale i další činitele neprojednané Senátem — třeba soudce — přímo bez souhlasu senátorů. Vždy ale jde o jmenování na omezenou dobu. Senát ale samozřejmě během této lhůty může kandidáta schválit a jeho působení ve funkci prodloužit.
Problémy měl Obama také s jmenováním některých dalších velvyslanců. Post v Damašku blokovali republikáni čtyři roky s tvrzením, že Sýrie napomáhá libanonskému Hizballáhu, mimo jiné dodávkami raket Scud. Obama však trvá na tom, že obnovení vztahů se Sýrií je nejlepší cestou, jak zajistit účast Damašku na mírovém procesu na Blízkém východě.
Velvyslancem v Ázerbájdžánu se stane Matthew Bryza, do Turecka je vysílán Francis Ricciardone, který byl v minulosti zástupcem velvyslance v Kábulu. Republikánský senátor Sam Brownback v srpnu jeho jmenování do Ankary zablokoval námitkou, že to nebude dostatečně silná osobnost na to, aby zabránila Turecku dále posilovat vztahy s Íránem a distancovat se od někdejšího spojence, Izraele.
Náměstkem ministra spravedlnosti Obama jmenoval James Colea, jehož schválení blokovala námitka jeho minulého působení konzultanta v pojišťovací firmě AIG.
Spolužák Barracka Husseina Obamy z Harvardu, bývalý právník a "supporter" jeho volební kampaně - to pro nás příliš optimisticky nevypadá.
Přijde mi, že si sem dává svého věrného psíka, aby nás měl hezky pod dohledem a moc nevěřím, že tento velvyslanec pro nás něco udělá, ať už budeme apelovat na jeho československé kořeny jak chceme. To dvouroční čekání se vážně vyplatilo...