Ceny v Íránu rostou, režim se připravuje na protesty

Roman Bureš

Zrušení státních dotací na chleba, benzín a další suroviny vyhnalo ceny na letitá maxima. V zemi je přitom relativní klid. Podle analytiků chce režim vzdorovat eventuálním protestům předem přichystanou kombinací kompenzačních a represivních opatření.

Ceny téměř veškerého zboží v íránských obchodech od ovoce po benzín prudce vzrostly poté, co vláda prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda začala 19. prosince rušit dlouholeté dotace základních surovin. Plán na racionalizaci cen, jak vláda reformu oficiálně nazvala, vyvolal několik stávek a podle některých západních médií rovněž posílil politickou opozici. K masovějším projevům nevole však zatím nedošlo.

Podle íránské vlády byla reforma veřejností přijata s moudrým pochopením. Nejspíše po zkušenosti z hladových bouří v minulosti bylo tentokrát nasazeno do největších měst na deset tisíc agentů, kteří mají hlídat, zda obchodníci nezvýšili ceny více než je oficiálně povoleno.

V hlavním městě Teheránu se ale přesto prudce zvýšily ceny hojně využívané taxislužby, které měly dle vlády stoupnout jen o deset procent. Někteří dopravci od zvýšení cen benzínu odmítají pracovat, protože nemohli navýšit své ceny o tolik, o kolik jim stouply náklady.

Podle íránského analytika Hamída Farochníi se nicméně režim připravil i na takovéto projevy nespokojenosti. Stávkujícím řidičům bylo nabídnuto přednostní vyplacení výročních odměn a v teheránských ulicích byli zároveň rozmístěni informátoři a členové pořádkové policie, již mají za úkol potlačit jakékoliv další náznaky pobouření.

Za kritiku opatření byl již dle polooficiální tiskové agentury Mehr zadržen jeden z perských ekonomů, který v rozhovoru pro BBC uvedl, že reformy nepřinesou Íráncům žádný užitek.

„Břemeno nižších tříd“

Kritici úsporných opatření vyčítají plánu na liberalizaci cen hlavně to, že zasáhne převážně lidi s nejnižšími příjmy a bohatých se prakticky nedotkne. Lídři reformní opozice Mir Hosejn Musáví a Mehdí Karúbí minulý týden proti opatřením veřejně vystoupili a nazvali je „břemenem na ramenou středních a nižších tříd“.

Ahmadínežádův režim se ale zavázal, že na kompenzaci zvyšujících se cen přerozdělí část ušetřených peněz na sociálních dávkách, které by se měly zvýšit až o čtyřnásobek.

Podle Farochníi je to politické gesto zaměřené na udržení Ahmadínežádovy podpory u hlavní části jeho voličské základny — chudých vesničanů. Těch by se zvyšování cen nemělo dotknout tolik jako lidí ve městech, dávky však budou pobírat stejné, tedy zvýšené.

Ekonomické reformy mají dle vládních úředníků ušetřit ze státního rozpočtu přibližně sto miliard dolarů ročně, což odpovídá čtvrtině íránského HDP.

Za sekundární cíl označují oficiální komentáře změnu neudržitelných spotřebních návyků íránské populace. Vládní zmocněnec pro ekonomickou reformu a náměstek ministra financí Mohammad Réza Farzín se již nechal slyšet, že od zavedení opatření se snížila spotřeba benzínu z šedesáti milionů litrů denně na pětapadesát milionů. Toho se vláda v Teheránu snažila dosáhnout po několik minulých let.

Podobně klesla spotřeba nafty, plynu a vody, jejichž ceny se za poslední týdny zvýšily až na pětinásobek.

Jak poznamenal pro íránský nezávislý internetový portál Tehran Bureau Hamíd Farochnía, snížením domácí poptávky po ropných produktech ušetří režim suroviny, jež bude moci vyvézt následně do zahraničí. Získá tak další finance na splácení rozsáhlých dluhů země.

Rizika trvají

Z makroekonomického hlediska je nyní hlavním nebezpečím reforem prudké zvýšení inflace. Tu se úřady snaží omezit regulací cen základních produktů a služeb, vzhledem ke snižující se poptávce a zvyšujícím se cenám ale existuje nebezpečí, že se inflace vymkne kontrole.

Za další riziko považuje Farochnía zvyšující se nezaměstnanost. V Íránu je už dnes bez zaměstnání na třicet procent práceschopných. Jestliže podniky ztratí konkurenceschopnost kvůli zvyšujícím se nákladům na výrobu a státní regulaci cen koncových výrobků, mohou o práci přijít i další.

Hrozbou konečně zůstávají i sociální bouře v íránských přelidněných městech, které by mohly nastat při kombinaci vysoké inflace a nezaměstnanosti se zvyšujícími se náklady na bydlení.

Další informace:

The Spokesman Review Prices soar in Iran after subsidies cut

AFP Iran fuel consumption 'falls after subsidy cuts'

AP Iranian news agency: Authorities say economist jailed for criticizing government subsidy cuts

Tehran Bureau The Economic Overhaul: Ahmadinejad's Masterstroke?

    Diskuse (0 příspěvků)