Ceny téměř veškerého zboží v íránských obchodech od ovoce po benzín prudce vzrostly poté, co vláda prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda začala 19. prosince rušit dlouholeté dotace základních surovin. Plán na racionalizaci cen, jak vláda reformu oficiálně nazvala, vyvolal několik stávek a podle některých západních médií rovněž posílil politickou opozici. K masovějším projevům nevole však zatím nedošlo.

Podle íránské vlády byla reforma veřejností přijata s moudrým pochopením. Nejspíše po zkušenosti z hladových bouří v minulosti bylo tentokrát nasazeno do největších měst na deset tisíc agentů, kteří mají hlídat, zda obchodníci nezvýšili ceny více než je oficiálně povoleno.

V hlavním městě Teheránu se ale přesto prudce zvýšily ceny hojně využívané taxislužby, které měly dle vlády stoupnout jen o deset procent. Někteří dopravci od zvýšení cen benzínu odmítají pracovat, protože nemohli navýšit své ceny o tolik, o kolik jim stouply náklady.

Podle íránského analytika Hamída Farochníi se nicméně režim připravil i na takovéto projevy nespokojenosti. Stávkujícím řidičům bylo nabídnuto přednostní vyplacení výročních odměn a v teheránských ulicích byli zároveň rozmístěni informátoři a členové pořádkové policie, již mají za úkol potlačit jakékoliv další náznaky pobouření.

Za kritiku opatření byl již dle polooficiální tiskové agentury Mehr zadržen jeden z perských ekonomů, který v rozhovoru pro BBC uvedl, že reformy nepřinesou Íráncům žádný užitek.

„Břemeno nižších tříd“