V roce 1821 si Johann Wolfgang Goethe poznamenal do deníku: „První pohled z výšiny je překvapující. Starobylý zámek Hartenberg se skládá z hlavní a vedlejší budovy, altánu, galerie, věže a vížky a leží na skalnatém ostrohu. Zde se setkávají tři údolí, z nichž největším klidně teče řeka Svatava." Hartenberg v Podkrušnohoří se tyčí asi deset kilometrů jihozápadně od Sokolova. V okolí se těžily olověné rudy a stříbro, v nižších polohách také uhlí. Tehdejší kutání krajinu ale příliš nepoznamenalo. Po zániku dolů po třicetileté válce se lidé živili různě, také paličkováním krajek. Zaniklá řemesla zůstala v názvech okolních obcí jako Oloví nebo Krajková, před odsunem původních německých obyvatel Bleistadt a Gossengrůn. Po válce zvláště menší obce zpustly, do skláren se ale po výzvě prezidenta Beneše vrátili skláři, kteří za krize odešli do Ruska.

Hrad založili na konci dvanáctého století Hartenbergové, kteří přišli do chebské oblasti ministeriální rod a rychle zbohatli a získali moc. Za husitských válek byl hrad pobořen, v druhé polovině patnáctého století patřil Šlikům.

Pro nás ale nejvýznamnějším majitelem už zámku byl Josef Karel Auersperg, vynikající přírodovědec, dobrý hospodář, znalec umění a přítel Goethův, který v letech 1819, 1821 a 1823 na zámku pobýval, a oslavil tu také dvaasedmdesáté narozeniny (1821).