V Moravské galerii je to o barvě

Martina Schneiderová

Také se vám zježí srst, když zaslechnete hloupé spojení „je to o tom“? Moravská galerie připravila výstavu, která je O barvě. Vladimíru Justovi navzdory.

Pevně věřím, že organizátoři názvem vlastně neodpovídají na zhoubnou floskuli plísněnou Vladimírem Justem. Má víra dosahuje ještě dál; věřím totiž, že pojmenování bylo voleno s ohledem na tradiční pohádkové názvosloví. Výstavu O barvě proto vnímám (přinejmenším chci vnímat) jako blížence kouzelného vyprávění (namátkou vybírám slibné názvy německých pohádek: O myši, datlovi a klobáse, O duchu v láhvi nebo čapkovská umělá: O pejskovi a kočičce).

Moravská galerie ale nepředkládá skutečný příběh o barvě. Je to spíš subjektivní úvaha nad tématem, možná volba toho, co bylo po ruce. Dojem vyprávění spočívá v tom, že časový interval mezi obrazy, které jsou prezentovány jako protějšky, může činit bezmála sto let (Preisler — Korpaczewski). Vyprávění o barvě sepsal kurátor Dušan Brozmann. V hlavních rolích: Jan Preisler, Igor Korpaczewski, Zdeněk Sýkora, Josef Šíma; dále účinkují: Jan Merta, Jan Zrzavý, Bohumil Kubišta, Josef Čapek, Jiří Sopko, Milan Grygar, Emil Filla a další; jako speciální host v samostatné kóji bez protějšku figuruje Antonín Slavíček (ten se zrcadlí sám v sobě).

Když pejsek a kočička dělali dort, naházeli do hrnce myš, datla (trochu si vymýšlím), klobásu, okurky a další pochutiny pod heslem více je více. Na první pohled se zdá, že se kurátor výstavy inspiroval stejným principem: Jan Preisler — datel, Igor Korpaczewski — myš, Jan Zrzavý — klobása. Protřepat, nemíchat. Pozorný divák brzy sezná, že konfrontace vystavených děl nejsou náhodným mišmašem a těší se z toho, že nedopadne jako černý hafan, co sežral kočko-psí dort ještě horký.

Ale je na čase osedlat serióznějšího vraníka. Expozice je koncipována divácky vděčným způsobem; srovnává se současné s minulým, živý s mrtvým (autorem). S prošlou záruční lhůtou netřeba počítat. Konfrontace jsou většinou svěží. Tento princip, ujme-li se ho znalý kurátor, vždy přináší své plody. Lze jej donekonečna variovat; přiznejme však, že někdy může takový typ výstavy sloužit jako záchrana při nedostatku nápadů, co vystavit.

O barvě. Český kolorismus od Slavíčka po současnost

Kurátor: Dušan Brozmann

Pražákův palác, Moravská galerie, Brno

6. 11. 2009 - 30. 1. 2010

    Diskuse