Co jste dělal a v co jste věřil, když vám bylo dvacet?

Lenka Procházková

V polovině 80. let minulého století uspořádala Lenka Procházková anketu, ve které se ptala několika desítek lidí, jakou radu by dali dvacetiletým, kteří touží po zlepšení poměrů. DR dnes publikuje tehdejší odpověď Josefa Škvoreckého.

1) To jsem pracoval v rámci Totaleinsatzu v továrně Zimmermann und Schilling, kde se tvrdohlavě vyráběly Stukas, německé střemhlavé bombardéry, ačkoliv tou dobou byly už zastaralé, dále stíhačky typu Messerschmitt a Focke Wulff, ty zastaralé nebyly, a potom vstupní jímky pro tryskový motor střely V-1, fau ajns, která vůbec nebyla zastaralá, spíš futuristická. Tehdy jsme netušili, že tyhle zlé hračky, které se angličtí letci ve spitfirech a hurricanech brzo naučili likvidovat (podebrali jim křidýlka svými křídly a vychýlili bezduchý a neřízený mechanismus z dráhy, takže spadl do polí a zabil nejvýš několik anglických zajíců), jednou přivedou svět do nebezpečně patové situace. Doufejme, že náš prezident Ronald Reagan prosadí svůj program SDI (Space Defence Initiative), tzv. Hvězdné války, protože to vůbec není program válečný, ale jediná naděje, kterou svět má, že stín staré fau ajns ztratí svou stále rostoucí hrozivost. Že je to program mírový, a tedy dobrý, toho nejlepším důkazem je zuřivý vztek, s nímž na program zareagoval Sovětský svaz. Zkušenost, myslím, nás učí neomylně, že když je Sovětský svaz proti něčemu, co prosazují Američani, je to zaručeně pro lidstvo dobré.

Z toho vyplývá, v co jsem tenkrát věřil. Věřil jsem v Ameriku, v to, co tahle nádherná země politicky reprezentuje. Věřil jsem, že Němci prohrají válku, ale obával jsem se, že k moci u nás se dostane rudá forma totality. Bohužel jsem se nemýlil. Myslím, že se nemýlím ani v tom, že jediná naděje světa je Amerika. Všechno ostatní je středověk.

2) Neodvažuju se radit. Myšlenky Lenky Procházkové mi jasně naznačují, jak bolestná a tragická je to otázka. Snad jenom to: ať nikdy nezapochybují, že dobrá stará demokracie, ta bez přívlastků, je nejlepší systém společenské organizace, jaký kdy na světě byl a bude. Je to totiž jediný systém, který se neustále vyvíjí a k jehož změně k větší dokonalosti lze pracovat, aniž by člověk musel mít odvahu pilota kamikadze. Samozřejmě, je to systém nedokonalý, protože lidský. Jenom nelidské systémy jsou perfektní, aspoň na papíře, anebo když jsou perfektní ve skutečnosti, historie nás učí, že jsou perfektní v uskutečňování zlého. To demokracie vytvořila nesmírné materiální bohatství světa a jeho bohatství myšlenkové. Všechno ostatní, opakuju, je středověk, a to středověk bez své duchovní víry, z níž se rodilo aspoň krásné umění.

Ale já vím, že v dnešním Československu, té zemi poturčenců horších Turka, kteří jsou u vesla, je těžké být optimistický. I můj optimismus se měří ne na roky, ale spíš na desetiletí, ne-li na století. Ale věřím s velkým prezidentem Abrahamem Lincolnem, který měl tolik společného s prezidentem Reaganem (a v jehož armádách dobrovolně krváceli Češi, kteří se báli o osud demokracie, kdyby zvítězilo totalitní otrokářství) a dnešní dvacetiletí by to snad měli mít na paměti že „některé lidi zde balamutit věčně; všechny lidi lze balamutit nějakou dobu, ale nelze věčně balamutit všechny lidi".

Josef Škvorecký, Toronto

    Diskuse (0 příspěvků)