Pavel Brázda (1926) absolvoval AVU v Praze v roce 1952 a poprvé své práce vystavil spolu se svou ženou Věrou Novákovou ve foyeru divadla v Nerudovce (1976). Do konce osmdesátých let patřil k okruhu neoficiálních umělců, s nimiž se také zúčastnil výstavy ve Vinohradské tržnici (1989).

Jako první výtvarník obdržel cenu Revolver Revue (1991). První retrospektivu uspořádal s Věrou Novákovou v Ženských domovech (1992). Velkou retrospektivní výstavu, k níž vyšla jeho monografie (Argo), mu připravila Národní galerie v Praze (2006). V roce 2008 byl oceněn za zásluhy o stát v umění.

Autorovo malířské a kresebné dílo charakterizuje veristický styl a originální zobrazení námětů, v nichž můžeme sledovat figurální fragmenty bizarních scén a recyklované významy imaginativního umění, ale též radikálně redukované formy surrealismu.

Autorova poetika nadrealismu zahrnuje také dadaistické experimenty a osobitý vztah k městskému folklóru. S tím souvisí i náklonnost k dílu Josefa Čapka a k primitivní kultuře. Tuto věcnost posílilo v šedesátých letech vřelé zaujetí pro pop art.

Zjednodušení formální stylizace, která volně navazuje na tradici moderního umění, probíhalo od začátku padesátých let jak v kresebném díle Pavla Brázdy, tak i v tvorbě Věry Novákové a Ivana Sobotky, jak nedávno ukázala společná objevná výstava jejich prací v pražské galerii Ztichlá klika.

Jako vypravěč vizuálních metafor, jenž ve své tvorbě čerpá z vlastní zkušenosti, a zaujatý pozorovatel života těch druhých zaznamenává ve svých obrazech obecně lidské situace a příběhy. Minimalizaci forem a důsledné zjednodušení barevné škály v jeho díle ovlivnilo i použití digitální techniky.

Výstava v pražské Galerii 5. patro s názvem Ještě není konec světa prezentuje Brázdovy nové digitální obrazy a grafiky a představuje také jeho tvorbu od 50. až do 90. let. Výstava potrvá až do 29. ledna 2011.

Pavel Brázda: Ještě není konec světa. Galerie 5. patro (1. patro), Myslíkova 9, Praha 1, otevřeno středa—sobota 12—18 hodin. Výstava potrvá do 29. ledna 2011.