Na české politické scéně zřejmě vznikne nová strana. Jana Bobošíková, volební lídr Suverenity — bloku Jany Bobošíkové, strany zdravého rozumu, se stala předsedkyní přípravného výboru nové strany, která ponese název Suverenita — blok Jany Bobošíkové (SBB).

V otevřeném dopise, který Bobošíková dnes zaslala ČTK, se říká, že má jít o silnou celostátní stranu s jasnou strukturou a programem. Podle Jany Bobošíkové se na vzniku strany dohodli lidé ze stran a hnutí, které letos společně kandidovaly za její dosavadní stranu.

„V současné době utváříme přípravný výbor a činíme další nezbytné administrativní kroky tak, aby v průběhu prvního pololetí příštího roku mohl proběhnout ustavující sjezd Suverenity — bloku Jany Bobošíkové," uvedla Bobošíková.

Vznik nové strany odůvodnila mimo jiné ekonomickou situací České republiky, vývojem v Evropské unii a dle jejích slov katastrofickými vyhlídkami ekonomik některých členů EU a „nevybíravým" tlakem na Českou republiku zejména v otázce přijetí eura. To podle Bobošíkové potvrzuje nutnost důsledného prosazování idejí národních zájmů České republiky a jejích občanů.

Nynější Suverenita je koalice mimoparlamentních politických stran vzniklá spojením Strany zdravého rozumu, které šéfoval Petr Hannig, a Politiky 21, kterou vedla Bobošíková. Hlasovací lístky s názvem Suverenita — blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu v letošních sněmovních volbách sdružovaly kandidáty z několika politických subjektů.

Ve volbách pak blok získal 3,67 procenta hlasů. Podle Bobošíkové nyní záleží na uvážení zúčastněných na tomto projektu, zda přestoupí do nové strany, zda své strany a hnutí ponechají při životě, zda budou svou činnost rozvíjet samostatně, nebo ukončí jejich činnost.

Podle politologa Lukáše Jelínka je snaha Jany Bobošíkové o integraci neparlamentních subjektů logická a dala se očekávat. „Ostatně má k dispozici i nemalé finanční prostředky získané za hlasy ve volbách, které mohou sloužit budování partajní infrastruktury,“ doplnil Lukáš Jelínek.

Suverenita sice do Poslanecké sněmovny nepronikla, ale podle Jelínka se ukázala jako jeden z mála životaschopnějších projektů na mimoparlamentní scéně. „Její silnou stránkou je téma národních zájmů, které sice dnes není nejprobíranější, ale může se dostat do popředí jak v souvislosti s ekonomickou a integrační krizí v Evropě, tak s masivnější imigrací, jež se nejspíš České republice nevyhne,“ uvažuje politolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

Přesto Lukáš Jelínek nevěří, že by se Suverenita uchytila — natožpak na delší dobu — v parlamentním spektru. „Malé, nezavedené strany nebudí u voličů důvěru — propadli Důchodci za životní jistoty stejně jako SPOZ (Zemanovci),“ myslí si Lukáš Jelínek.

Podle Jelínka totiž ani při slučování vícero subjektů neplatí, že by se jejich preference sčítaly. „Jako jakýsi čertík za zády však může spoluformovat politiku etablovaných stran právě v otázkách, které bude Suverenita akcentovat,“ uzavřel Lukáš Jelínek pro Deník Referendum.