Plzeňský kraj vyměřil ve správním řízení Praze novou pokutu za pochybení při rekonstrukci Karlova mostu. Hlavní město má zaplatit 950 000 korun. Pokutu už kraj dal Praze v březnu, a to 3,25 milionu korun. Praha se ale odvolala a v červenci ministerstvo kultury rozhodnutí zrušilo a vrátilo do Plzně k doplnění. Krajští památkáři nyní rozhodli na základě nově zpracovaného odborného posudku a zohlednili také všechny nové skutečnosti a připomínky.

Praze hrozila až čtyřmilionová pokuta, řekla dnes ČTK vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu na krajském úřadě Alena Svobodová. Rozhodnutí není pravomocné a Praha se může odvolat.

„Dnes jsme vydali rozhodnutí o uložení sankce hlavnímu městu Praha ve věci částečného znehodnocení Karlova mostu při prováděné obnově. Byla uložena pokuta za provedené práce, u nichž je skutečně prokazatelné, že došlo k materiálnímu poškození samé podstaty Karlova mostu jako jedné z nejvýznamnějších národních kulturních památek v ČR," řekla Svobodová. Podle ní kraj mimo jiné přehodnotil rozsah činností, za které bylo možné Prahu sankcionovat.

Rozhodnutí k vedení Prahy zatím nedoputovalo. „Rozhodnutí nemáme k dispozici, proto se k němu nemůžeme vyjadřovat," řekl ČTK mluvčí magistrátu Jiří Wolf.

Vladimír Kykal z právní kanceláře Weil, Gotshal & Manges, která Prahu ve sporu zastupuje, ČTK ještě před vydáním rozhodnutí řekl, že pokud plzeňský úřad opět metropoli udělí pokutu, právníci vedení Prahy doporučí odvolání.

Kraj se snažil v srpnu po rozhodnutí ministerských úředníků složitou kauzu ministerstvu předat, neboť prý vyžaduje hluboké stavebnětechnické, chemicko-technologické, kulturněhistorické, geologické a řemeslné znalosti. Podle tehdejšího vyjádření Svobodové posouzení zásahů do hodnot a integrity mostu závisí na mezioborovém expertním posouzení, jež krajští památkáři momentálně nemohli vlastními silami v ministerstvem požadovaném rozsahu zajistit. Ministerstvo to ale odmítlo. Kraj si proto objednal nový posudek zcela nezávislého soudního znalce, který se dosud k rekonstrukci mostu nijak nevyjadřoval ani se v případu nijak neangažoval. Posudek byl jedním z hlavních důkazů řízení.

Kraj původně v březnu za nejzávažnější pochybení označil provádění prací bez respektu k tradičním kamenickým technikám, poškozování bloků, nadměrnou výměnu původních kamenů za nové, použití nevhodné malty či špatně provedené spárování. Vadilo mu také použití moderních materiálů neodpovídajících národní kulturní památce, jako je například trvale plastický tmel v dilatačních spárách.

Oprava Karlova mostu trvá přes dva roky, práce kritizovala památková inspekce ministerstva kultury. Podle ní bylo nahrazeno více kamenných bloků, než doporučil průzkum. Inspektorům se nelíbil ani způsob, jakým byly opracovávány kameny v zábradlí mostu. Pochybení při opravě Karlova mostu konstatoval i Národní památkový ústav.