Strana zelených, SNK-ED a Věci veřejné zaslaly Ústavnímu soudu (ÚS) v Brně stížnost kvůli rozdělení Prahy při letošních volbách do magistrátu do sedmi volebních obvodů. Tento systém podle nich účelově poškodil menší strany a nahrál stranám velkým.

Koalice SZ s SNK-ED i Věci Veřejné překročily v pražských volbách hranici 5 %, ale zastoupení na radnici nemají.

Svůj záměr obrátit se na Ústavní soud strany avizovaly už dříve. Jejich návrh na zneplatnění voleb totiž zamítl 11. listopadu Městský soud v Praze. V odůvodnění konstatoval, že stejnou stížnost již strany předložily Nejvyššímu správnímu soudu, který ji zamítl. S jeho rozsudkem se městský soud ztotožnil.

Rozdělení Prahy prosadila ODS, která měla v minulém zastupitelstvu většinu. Podle kritiků se tím chtěla zbavit menších politických stran. ODS se bránila, že jí takový krok umožňuje zákon a že se v minulých pražských komunálních volbách vždy volilo v jiném počtu obvodů.

„Zákon o volbách do zastupitelstev obcí sice umožňuje rozdělit Prahu na více volebních obvodů, ale ustanovení zákona bylo zneužito k jinému účelu, než pro který jej zákonodárce do zákona zapracoval," uvádí Strana zelených v prohlášení, které má ČTK k dispozici.

Podle nich je navíc v rozporu s ústavou způsob, jakým byly vedeny hranice volebních obvodů, kolik mandátů bylo určeno pro každý obvod, a to, že Praha byla rozdělena těsně před volbami. Kdyby se volilo v jednom volebním obvodu jako před čtyřmi lety, měla by ODS o čtyři mandáty méně, ČSSD o jeden.

Volby v Praze vyhrála TOP 09, na koalici se ale domluvily ODS a ČSSD. Dohromady mají v třiašedesátičlenném magistrátu celkem čtyřiatřicet křesel. Bez rozdělení Prahy do více volebních obvodů by tak koalice ODS a ČSSD zřejmě metropoli vládnout nemohla.

Odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ale stěžovatelům nedává příliš mnoho nadějí. Jedná se o pečlivě zpracovaný dokument o dvaadvaceti tisících slovech, který ukazuje, že pražské zastupitelstvo postupovalo v mezích daných českými zákony a případná politická motivace kroku je mimo působnost soudů.

„Po důkladném přezkoumání a zvážení všech dílčích kroků dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že proporcionalita napadeného bodu usnesení byla zachována,“ uvádí se ve zdůvodnění rozsudku s odkazem na analogické situace v jiných obcích.

Nejvyšší správní soud ve zdůvodnění rozsudku opakovaně argumentuje, že úprava zákonného rámce pro komunální volby je věcí zákonodárce. Strana zelených tak může jen hořce litovat, že v době, kdy byla členkou vládní koalice pro to, aby Česká republika přijala spravedlivější volební zákon, nic neudělala.

Nyní jsou ve stejné situaci Věci veřejné, jejichž přístup k otázce systémové úpravy českých volebních zákonů se však jeví jako úplně stejně laxní.

Na uvedených příkladech lze demonstrovat, jak rozličné nastavení volebního mechanismu zákon o volbách do zastupitelstev obcí umožňuje, přičemž stanovení konkrétních parametrů volebních obvodů v rámci zákonem stanovených mantinelů je svébytnou záležitostí konkrétních lokálních poměrů a politické úvahy zastupitelstva každé jednotlivé obce.