Tanec  obryně — el baile de la Gigantona — je druh nikaragujského lidového tance, který provází hudba tří dětských bubeníků. Dále k němu patří nosiči rozmanitých lampionů a vystupují v něm tři symbolické postavy. Gigantona — až tři metry vysoká loutka obryně, přísně vyhlížející ženy v cylindrovitém klobouku, kterou na dřevěné konstrukci nese uvnitř ukrytý tanečník a předvádí s ní překvapivě živě působící kreace. Další postavou je trpaslík v obleku s obrovskou hlavou, který se jmenuje Enano Cabezón. Třetí postava je jakýsi panoš nebo herold se špičatou čepicí na hlavě a s maskou na obličeji. V ruce má hůl a jeho rolí je celý tanec řídit. Malý průvod prochází ulicemi a zastavuje se nebo i vchází do domů a při těchto příležitostech mluvčí deklamuje v přestávkách mezi tancem krátké básně — bombas. Jeho schopnost je pak hlavním měřítkem úspěchu. Celé představení se odehrává po setmění a působí nesmírně sugestivně.

Tanec vznikl jako výraz odporu proti španělské koloniální nadvládě, kterou symbolizuje právě nadlidská Gigantona. Enanano Cabezón představuje původní indiánské obyvatele, kteří byli ve vlastní zemi dobyvateli podrobeni nejrůznějším podobám vykořisťování a nelidskosti. Velká hlava naznačuje ale jejich inteligenci a vzdorovitost a trpaslíkovo směšné napodobování Gigantony při tanci je formou politického humoru. Třetí postava se zakrytou tváří kvůli tomu, aby zůstala nepoznána a vyhnula se pronásledování, vyjadřuje protest básnickou formou.