Epos 257 se na české výtvarné scéně pohybuje již několik let. Identita tohoto autora řady drobných i rozsáhlejších zásahů do veřejného prostoru však zůstává utajena. Výrazněji na sebe upozornil letos v létě, kdy byl jeho projekt Urban paintings vystaven na Bienále mladých v Galerii hlavního města Prahy.

Objektem zmíněné intervence se staly prázdné billboardy, za nástroje posloužil paintballové pistole a záznam na videu zde divákům zprostředkoval akci střelby na reklamní plochy. Několik dní po zahájení přehlídky v Galerii Hlavního města Prahy byla však nahrávka na žádost autora odstraněna, protože nesouhlasil s tím, že je jeho akce v textu katalogu interpretovaná z hlediska estetické formy.

Na podzim Epos 257 uskutečnil v Praze další smělou akci. V rámci projektu s názvem 50m2 veřejného prostoru nechal na Palackého náměstí, na jediném místě v České republice, kde můžou probíhat shromáždění bez ohlašovací povinnosti, na černo nainstalovat drátěnou ohradu.

Tato absurdní klec bez označení, aniž by se uvnitř ní cokoli dělo, vydržela na svém místě po dobu padesáti čtyř dní. Hlavní část akce tvoří podobně jako v případě Urban paintings videozáznam. Sledujeme na něm procházející lidi, kteří si nevšímají, že je  prostor náměstí bezdůvodně zmenšen o 50 čtverečních metrů, můžeme ale také pozorovat, jak komunikuje autor intervence s úřady, jejichž zaměstnanci netuší, co si mají s nesmyslnou ohradou počít.

V jednom z komentářů Epos 257 explicitně vysvětluje, proč vznikla jeho provokativní akce, a argumentuje, že podobně jako ploty vymezují hranice volného pohybu, tak zákony a vyhlášky definují naše reálné životy.

Při pokusu vykročit mimo tyto hranice nutně zjistíme, že v dnešní společnosti nejsme tak svobodní, jak jsme si původně mysleli, že každý jednotlivec je odsouzen k životu plnému omezení.

Ve světle umělcova prohlášení je plot na Palackého náměstí testem, který ukazuje, jak se chováme ve veřejném prostoru. Ohrada se stává metaforou současné společnosti, kde lidem vůbec nevadí zábor prostoru, který viditelně postrádá smysl, zatímco máme všichni zkušenost s tím, jak obtížné je dnes překročit jakékoli, třeba i společností značně nepřesně definované mantinely.

Nutně nás tedy napadne otázka, kolik nesmyslných omezení nás ve skutečnosti obklopuje? A kolik jich ještě potřebujeme potkat, abychom k nim přestali být slepí.

Webové stránky projektu najdete zde.