Veřejný ochránce práv podpořil nespokojené obyvatele sídliště Červený Vrch v Praze 6. Ti si — podle ombudsmana oprávněně — stěžovali, že trasa metra A z Dejvické do Motola byla svévolně posunuta skoro o sto metrů. Nově se tak dostala pod pět čtrnáctipatrových bytových domů.

Příslušné územní rozhodnutí jednak bylo vydáno v rozporu s platným územním plánem, jednak se řízení nemohli zúčastnit obyvatelé domů, které mají být poddolovány. Výčet dotčených pozemků, který zakládá právo účasti, byl totiž neúplný.

„Sledujeme úřední vývěsky a všechny dokumenty, ale nikde nebylo uvedeno, že se nás nějaká změna týká," uvedl pro server iHNed.cz jeden z obyvatel domů Zdeněk Stehlík, který je současně předsedou Občanského sdružení Červený Vrch.

Trasa se husté zástavbě původně vyhýbala. Jenže projektanti Metroprojektu během své práce nečekaně zjistili, že v daném místě je obří kanalizační stoka o průměru tři metry. A tunel metra byl tak blízko ní, že by pravděpodobně nevydržela. Jenže podle znaleckého posudku Kloknerova ústavu ČVUT v Praze může stavební činnost při výstavbě metra vyvolat pokles či náklon domu čp. 673, a to v důsledku dynamických účinků vyvolaných ražbou tunelu a trhacími pracemi.

Všechna kritizovaná rozhodnutí jsou už platná, protože marně uplynula lhůta k jejich přezkumu. Stavební podnik Metrostav už začal tunel nové trasy metra letos v červnu razit směrem od Vypichu a za necelý rok má dorazit do oblasti Červeného Vrchu. Poslední šance — ovšem bez odkladného účinku — je podnět Nejvyššímu státnímu zastupitelství k podání žaloby k ochraně veřejného zájmu. Uvedený podnět může podat jak ombudsman, tak občané. „V případě, že by žaloba byla podána a soud rozhodl ve prospěch navrhovatelů, musel by stavební úřad následně postupovat v režimu řízení o odstranění stavby,“ cituje iHNed.cz mluvčí ombudsmana Ivu Hrazdílkovou.

V podání ombudsmanovi sdružení uvádí, že při osobních rozhovorech všichni ředitelé odborů magistrátu dávají zástupcům sdružení za pravdu, v písemných reakcích na jejich podání však sdělují, že je vše v pořádku.

Veřejný ochránce práv potvrdil, že úřady udělaly několik vážných chyb, přímo že selhaly.

„Magistrát přesvědčivě neprokázal, že stavba je v souladu s územním plánem. Odchýlení trasy odůvodnil pouze povahou stavby,“ uvedl ve své zprávě ombudsman. Podle vyjádření magistrátu je pro projektanty závazné jen zakreslení stanic metra v územním plánu. Tubusy tunelů jsou pouze „směrné“, aby se dalo reagovat na problémy pod zemí. S takovým postojem ale veřejný ochránce práv polemizuje: „Výše uvedená tvrzení magistrátu by mohla vést k tomu, že by i další stavby, nejen podzemní, mohly být v územním řízení vedeny jinak, než stanoví územní plán,“ dovozuje ombudsman Pavel Varvařovský. „V argumentaci magistrátu se pak do jisté míry vytrácí smysl a účel pořizování změn územního plánu. Tento výklad nemohu připustit, neboť by v krajních případech mohl vést k tomu, že na územní plán bude nahlíženo jako na dokument právně nezávazný s toliko orientačním významem o plánovaném rozvoji území.“

Ombudsman přisvědčil i námitce týkající se znemožnění účasti dotčených občanů v územním řízení: „Musím stavebnímu úřadu vytknout, že v územním rozhodnutí výslovně nezmínil rovněž pozemky pod sídlištěm Červený Vrch, pod nimiž má předmětná podzemní stavba vést. Námitku, kterou v tomto směru sdružení vzneslo, jsem proto shledal jako opodstatněnou.“

Občanské sdružení už v prosinci 2009 navrhlo přezkoumat toto sporné územní rozhodnutí, protože jím byla dotčena práva vlastníků domů, resp. bytů nad stavbou metra. Magistrát to odmítl s pouhým konstatováním, že jejich práva nemohou být dotčena, neboť jde o stavbu podzemní. Ombudsman označuje takové vyjádření za naprosto nedostatečné. Jednak s ohledem na závěry zmíněného znaleckého posudku, jednak proto, že mu chybějí důvody a argumenty: „Toto jednání magistrátu pak nemohu hodnotit jinak než jako odporující principům dobré správy a základním principům demokratického právního státu,“ uvedl veřejný ochránce práv.

Transparentní postup orgánů státní správy při řešení věcí veřejných považuje veřejný ochránce práv za jeden z klíčových požadavků na výkon dobré správy, jakož i jeden z důležitých znaků demokratického právního státu. „Seriózní dialog úřadů s občany o vážných veřejných tématech, jakým bezpochyby řešení prodloužení stavby metra v hl. m. Praze je, pokládám přitom za jeden z nejvýznamnějších projevů fungování demokracie vůbec,“ píše v závěru své zprávy Pavel Varvařovský.