Na zadlužené obce chystá vládní koalice možnost nechat je zbankrotovat. V nejzadluženějším městě v ČR Liberci by tak ale místo zvolené změny vládl úředník z odmítnuté vládní koalice, upozorňuje kandidát na primátora.
Ministerstva vnitra a financí chystají zákon, podle kterého by mohly zadlužené obce vyhlásit bankrot. Dosud to mohly učinit jen firmy nebo fyzické osoby. Obce by po „zbankrotování" nesměly mít zaměstnance a musely by rozprodat majetek. I občané by se ale na oddlužení obce museli podílet, třeba placením vyšší daně z nemovitosti nebo opravou chodníků, píše čtvrteční Mladá fronta Dnes (MfD).
Ministerstva: Ozdravný program nebo sloučení
„Předlužená obec bude muset předložit ministerstvu financí ozdravný program. Když se ho nepodaří do určité doby naplnit, do obce přijde nucený správce," řekl MfD náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu František Vavera. „Pokud i nucený správce konstatuje, že splacení obecních dluhů v rozumné době není možné, musí nastat insolvence," dodal. Řešením insolvence by mohlo být sloučení s jinou obcí. „Větší celek má lepší stabilitu, byl by to ale průlom do Ústavy," naznačil obtížnost takové změny Vavera. Druhou variantou je ztráta možnosti obce řídit své záležitosti. „Několik let by o financích v obci spolurozhodoval někdo další, třeba větší obec nebo kraj," dodal.
S tím souhlasí i Svaz měst a obcí, který zavedení „obecního bankrotu" vítá. „Volič by si měl uvědomit, koho volí, aby na to nedoplatil," řekl MfD výkonný předseda svazu Jaromír Jech. Většina věřitelů totiž zůstane neuspokojena a už dnes se stává, že ve volbách vyhraje bývalý starosta, který obec do potíží přivedl. Někdy občané ani netuší, že obec má problémy s dluhy. S novou legislativou chce ministerstvo vnitra řešit také tvrdší postih vůči zastupitelům, pokud se dopustí nesprávného postupu.
Nejzadluženějším městem v zemi je se dvěma miliardami ztráty zřejmě Liberec. Jan Korytář, který se odpoledne zřejmě stane jeho novým primátorem, řekl Deníku Referendum, že podle něj návrh jistou logiku má, neboť špatná správa obce vede často k jejímu zbytečnému zadlužení, ale oponuje tomu, že by o tom rozhodovalo ministerstvo: „Pro Liberec by nucená správa znamenala katastrofu. Lidé se ve volbách vyslovili pro změnu, příchod vládního úředníka z koalice, kterou odmítli, by vnímali nepochybně jako zradu," myslí si Korytář. Upozorňuje také na fakt, že ne vždy přinesou úspory a splátky kýžený efekt, neboť brání nezbytnému rozvoji města.
Malé obce se do záporných čísel dostávají často nejen vlastní vinou. Příkladem může být protiradarovou aktivitou známý Trokavec na Rokycansku. Jeho staronový starosta Jan Neoral s vládním záměrem nesouhlasí. Deníku Referendum připomněl, že je to často stát, kdo navrhne nějaký dotovaný projekt. Obce se podle toho zařídí, ovšem často se stane, že dotaci nakonec nedostanou nebo jsou nuceny pro nesplnění podmínek, které stát původně garantoval, dotace vracet. „Kdyby nebyl Topolánek lhář, Trokavec by zadlužen nebyl,“ postěžoval si jeho starosta Deníku Referendum.
Korytář: Místo nucené správy referendum
Jan Korytář Deníku Referendum zmínil návrh na jiné řešení situace, než předkládají ministerstva. Domnívá se, že pokud jsou občané nespokojeni se správou obce, vnímají, že je nedůvodně zadlužována, měli by mít možnost obrátit se na stát se žádostí o pomoc. „Toto by mohlo řešit například místní referendum, nebo obecní petice, hlavní slovo v kritické situaci obce musejí mít tamní občané, lidé, kteří v ní žijí," zdůrazňuje Korytář.
V tom s Korytářem souhlasí i starosta Trokavce Neoral. „Mezi obcemi je třeba diferencovat. Pokud se dvě volební období nedaří obyvatelům změnit vedení, které obec zbytečně zadlužuje, je na místě obrátit se s žádostí o pomoc na stát," domnívá se.
Obcím v loňském roce klesly příjmy z daní o desetinu a polovinu z 6244 obcí nějaké dluhy tíží. Ministerstvo financí zaznamenalo na konci loňského roku 44 předlužených obcí, což je o 18 obcí více než rok předtím. Jde zpravidla o sídla do tisícovky obyvatel.
U firem je to tak, že se buď v konkurzu rozprodá veškerý majetek a podnik skončí, anebo věřitelé souhlasí s reorganizací a předlužená firma dál funguje a postupně umořuje dluhy. Fyzická osoba může požádat soud o oddlužení, vyhlásit na sebe bankrot a splatit část dluhu. Po pěti letech živoření pak může začít znovu s čistým štítem. Když věřitelé nesouhlasí, musí splácet dluhy do konce života.
Řešení pro obce se teprve hledá.