Nedávné komunální volby byly páté v samostatné České republice a šesté svobodné po pádu komunistického režimu. První svobodné volby do zastupitelstev obcí po listopadu 1989 se konaly před dvaceti lety, 23. a 24. listopadu 1990. Tehdejší národní výbory tak po více než 40 letech nahradila nově zvolená obecní a městská zastupitelstva.

Poprvé se volilo podle nového zákona, který zavedl obecní či městská zastupitelstva — orgány místní samosprávy nezávislé na státní moci. Volební období stanovil na čtyři roky. V ČR, tehdy ještě součásti Československa, se volilo do zastupitelstev 5766 obcí. Nejvíce hlasů získalo Občanské fórum — 35,57 procenta, druhá Komunistická strana Československa obdržela 17,24 procenta hlasů, Československá strana lidová 11,5 procenta a nezávislí kandidáti 10,6 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo téměř 75 procent voličů.

Tyto volby byly již několikátou změnou v historii komunálních voleb po rozpadu habsburské monarchie v roce 1918. Otázka územní samosprávy byla jednou z priorit vlády nově vzniknuvšího československého státu v říjnu 1918 a obecní volby se v nové republice dokonce konaly dříve než volby parlamentní. Již v lednu 1919 Národní shromáždění schválilo nový volební řád a v červnu téhož roku šli voliči k urnám. První volby do Národního shromáždění se konaly až v dubnu 1920. Poprvé se na komunální úrovni volilo pouze v českých zemích, protože Slovensko bylo v souvislosti s ustavením Slovenské republiky rad ve válečném stavu.

Ve srovnání se starým rakouským zákonem z roku 1864 představoval nový volební řád výrazný posun směrem k demokratickým zvyklostem. Obsahoval zásadu poměrného zastoupení, tajného hlasování, garantoval právo volit každému občanovi republiky, který dovršil 21 let a žil tři měsíce v obci. Pasivní volební právo (právo být volen) patřilo každému, kdo překročil 26 let a žil v místě svého pobytu rok. Volební období bylo čtyřleté. Novela zákona z roku 1933 prodloužila volební období na šest let. Poslední volby do obecních zastupitelstev před válkou se konaly v září 1938, těsně před přijetím mnichovského diktátu.

Po druhé světové válce se první řádné komunální volby konaly v květnu 1946. Přestože byly vypsány jako volby do Ústavodárného národního shromáždění, výsledky v jednotlivých okresech a obcích zároveň určovaly poměr zastoupení v národních výborech, které nahradily dosavadní obecní zastupitelstva. Nejvíce hlasů dali voliči Komunistické straně Československa.

Po únorovém převratu v roce 1948 dostávali voliči jednotnou kandidátku Národní fronty a volební období bylo tříleté. Od roku 1960 se volby do národních výborů konaly současně s volbami do Národního shromáždění (tedy parlamentními) a volební období bylo prodlouženo na čtyři roky.

V roce 1968 se mělo pro změnu volit odděleně a termín pro komunální volby byl původně stanoven na květen. Vzhledem k vnitropolitické situaci a následné okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy bylo volební období zastupitelských sborů dvakrát prodlouženo, nejprve do konce roku 1969 a posléze až do 31. prosince 1971. Od roku 1971 se volby do všech zastupitelských sborů konaly opět současně, voliči chodili k volebním urnám v pětiletých intervalech a až do roku 1990 víceméně povinně volili jednotnou kandidátku Národní fronty.