Ani tři roky po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval diskriminaci romských žáků, nepodnikla Česká republika žádné efektivní kroky k nápravě segregační praxe. Při příležitosti 3. výročí rozsudku ESLP to na dnešní tiskové konferenci oznámili zástupci koalice 15 nevládních organizací „Společně do školy”.

Koalice Společně do školy vyjádřila současně hluboké znepokojení nad tím, že navzdory rétorice Nečasovy vlády prosazuje současné vedení ministerstva školství trendy, které segregaci romských dětí do škol pro žáky s mentálním postižením ještě prohloubí. Konkrétní opatření, které bude mít takovýto dopad, je podle Jana Stejskala z koalice Společně do školy například návrh posílat tzv. propadlíky přímo do základních škol praktických. Dalším, podle Stejskala ještě horším návrhem, je provázání sociálních transferů na školní docházku dětí: „Toto opatření je navíc mediálně nemístně etnizované. Společným jmenovatelem obou záměrů je, že řeší výlučně důsledky situací, jejichž příčiny mohou být naprosto rozmanité,“ uvedl Stejskal pro Deník Referendum.

Podle Stejskala může být příčinou slabší školní docházky kromě krajní finanční tísně rodiny například i nepřátelské školní klima, které však ministerské návrhy vůbec neřeší: „V souvislosti s dalším deklarovaným záměrem, který nejcitelněji dopadne na nejchudší, totiž ušetřit na pomůckách, a při úplné absenci antidiskriminačních opatření lze pak předpokládat, že se počet romských dětí v základních školách praktických — tedy školách pro děti s mentálním hendikepem — ještě zvýší,“ myslí si Stejskal.

To vše se odehrává v situaci, kdy systematickou diskriminaci romských žáků potvrdily i státní instituce jako je například Česká školní inspekce a Veřejný ochránce práv.

Ostrou kritiku si podle zástupců koalice Společně do školy zaslouží Česká republika za způsob, jakým přistupuje k naplňování verdiktu ESLP z listopadu 2007. Přelomový rozsudek zavazuje ČR k odstranění diskriminační praxe, na kterou doplácejí romské děti. Ty jsou podle oficiálních údajů téměř 30krát častěji zařazovány do škol, které vzdělávají žáky s mentálním postižením.

Nynější vedení MŠMT přitom rovné šance romských dětí nejen neřadí mezi své priority, ale nastoluje trendy, které celou agendu rovných příležitostí vrací o desetiletí zpět. Za nepřijatelný považuje koalice Společně do školy zejména další odklad připravených legislativních změn, upuštění od záměru realizace mediální kampaně a faktické zmražení Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání, který vláda schválila v březnu 2010.

Na nevůli MŠMT diskriminaci romských dětí jakkoliv řešit poukazuje podle koalice nevládních organizací také fakt, že dosud nebylo publikováno ani dlouho připravené metodické doporučení ve vztahu k dětem se sociálním znevýhodněním a skutečnost, že ministr Dobeš bez náhrady zrušil téměř polovinu úvazků na odboru, který se systematické nápravě nezákonné praxe věnoval. Agenda tak nebude mít ani minimální personální oporu, tím spíš, že v minulých dnech podali výpověď i ředitel odboru Hartoš a poradkyně ministra Laurenčíková. Důvodem k výpovědi byl podle obou zcela formální a vyhýbavý přístup MŠMT k řešení celospolečensky závažného problému.

Kritiku ale sklidil i premiér Nečas, který podle koalice Společně do školy neplní své sliby. Už v červnu totiž pro ČT uvedl, že „určitě nechceme, aby téměř automaticky romské děti končily ve specializovaných nebo praktických školách, takže to bude součástí vládního Programového prohlášení“. Programové prohlášení vlády však žádné desegregační závazky neobsahuje. A když MŠMT avizovalo snahu zřídit poslední ročník mateřských škol jako povinný, což by koalice Společně do školy i odborná veřejnost považovaly za efektivní krok, premiér Nečas návrh striktně odmítl.

Důsledkem systematického ignorování problému ze strany vlády pak bude podle koalice Společně do školy nejen mezinárodní ostuda ČR v Radě Evropy, kde se plnění závazku periodicky projednává. Lze očekávat i další právní kauzy, které budou nákladné pro celou veřejnost. Koalice proto žádá od vlády zaujetí jasného postoje a je připravena s premiérem a ministrem školství jednat o konkrétních návrzích.