Nicholsova kniha se na akademické půdě stala jednou ze základních teoretických koncepcí dokumentárního filmu vůbec. Ptá se kupříkladu, jak se dokumentární filmy liší od ostatních druhů filmu nebo jaké žánry dokumentu známe. Odpovědi formuluje jednoduše, s podporou mnoha názorných příkladů. Kniha se tak stává ideální učební pomůckou i východiskem dalšího poznávání pro každého zájemce o pochopení fungování a specifik dokumentární kinematografie.

MFDF Jihlava svou nejnovější publikací navazuje na dosavadní systematické zviditelňování dokumentu na trhu s filmovou literaturou.

„Jihlavský festival samostatně či ve spolupráci s NAMU vydal dvě monografické knihy a taky jedinou historii světového dokumentu, knihu Guy Gauthiera Dokumentární film — jiná kinematografie. Šest let jsme vydávali sborník DO, který byl prostorem pro teoretickou a  kritickou reflexi dokumentů. Letos vydáváme u  nás zatím jedinou knihu teorie dokumentárního filmu — a její velká výhoda je, že je otevřena širšímu publiku, Nichols je systematik, píše přehledně a čtivě a neobaluje text do přemíry terminologického aparátu — proto ji  jako základní příručku mohu doporučit všem čtenářům se  zájmem o  audiovizuální kulturu,“ řekla Andrea Slováková, ředitelka pro publikační činnost MFDF Jihlava.

„Jsem rád, že NAMU obnovilo spolupráci s jihlavským festivalem dokumentárních filmů, kdy se nám díky společnému úsilí podařilo vydat nejen dobrou knihu, ale pěkně upravenou a bohatě vybavenou, ať už se jedná o českou předmluvu, ediční poznámky, komplexní rejstříky nebo filmografie,“ říká k vydání knihy ředitel Nakladatelství AMU Zdeněk Holý.

Úvod do dokumentárního filmu není suchopárnou teoretickou knihou, spíše je praktickým průvodcem na cestě k porozumění dokumentárnímu filmu s hlavním důrazem na to, co a jak dokumentární film ukazuje. Bill Nichols se suverénně pohybuje na dvou rovinách: jednak pojmenovává způsoby reprezentace dokumentárních filmů, které usnadňují orientaci v metodách a stylových strategiích dokumentaristů. Zároveň se obrací i k prožitkům diváků a rozvádí, jaké předpoklady a očekávání si divák dokumentárních filmů vytváří.

Bill Nichols je jedním z nejvýznamnějších filmových teoretiků. Profesor filmových studií na univerzitě v San Francisku je autorem vlivných publikací věnovaných především dokumentární a non-fikční kinematografii. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let editoval klíčový výbor z prací soudobé filmové teorie, dvojsvazkové Movies and Methods, které nadlouho definovaly metodologické rámce oboru. Ve své práci se soustředí na formální a reprezentační charakteristiky dokumentu. Řada jeho odborných článků ovšem zahrnuje i témata jako kybernetika či nový íránský film.

Své očekávání vůči dokumentárnímu filmu vystihl Bill Nichols při své loňské návštěvě ČR takto: „Chci vědět, jak se dokumentární tvůrce vyrovnává s tím, že se namísto budování imaginárního světa věnuje světu reálnému: jak vidí svět, jak vnímá ostatní, jak pomůže mně vidět náš obyčejný svět čerstvýma očima?“