María Eugenia Rojas, vůdkyně Bolívijského sdružení žen ve státní správě (ACOBOL), říká: „Tento zákon už nutně potřebujeme!“ Zároveň dodává, že je unavená neustálým odkládáním zákona. Kongres by ho měl už konečně schválit.

Jistou nadějí na zlepšení podmínek žen v politice byly poslední volby. V roce 2006 nastoupil do úřadu prezident Evo Morales, který reprezentuje zájmy chudých domorodých obyvatel. Právě proto se ale ani on společenskými změnami příliš nezabývá.

Ani nová ústava, která vstoupila v platnost počátkem letošního roku a která posiluje práva žen, dosud příliš věcí nezměnila. Nadějí jsou opět příští volby. Budou se konat v prosinci. Podle nové ústavy musí padesát procent všech kandidátů do veřejných funkcí tvořit ženy.

Uvést jen jeden zvlášť znepokojující případ ženy v politice  je nemožné. „Všechny případy násilí na političkách jsou znepokojující. Co je horší? Případ političky, která byla napadena a v důsledku toho potratila, nebo obecní úřednice, která byla znásilněna,“ říká Rojas.

Genderové násilí na ženách, které jsou aktivní v politice, se vyskytuje na mnoha úrovních. Ženy jsou často pronásledovány a nuceny odejít z politiky. „Veřejné ponížení žen ve státní správě je hrubým porušováním ženských práv,“ vysvětluje Rojas. Její organizace čelí mnoha zklamáním. Hlavním důvodem je to, že žádný z pachatelů tohoto násilí ještě nebyl postaven před soud.

Aktivistka také v poslední době změnila názor na dosavadní návrh zákona a nyní prosazuje, aby se vztahoval i na muže. „Politici muži jsou také často oběťmi obtěžování a násilí,“ sdělila Rojas.

Veřejná ochránkyně práv Patricia Flores dodala, že samotný zákon nestačí. „Ale bude to klíčový krok správným směrem hlavně proto, že stanoví sankce a vymezí určité chování jako trestné činy," řekla Flores.

Bolivijská ministryně spravedlnosti Celima Torrico má také několik nepříjemných zkušeností s násilím na ženách pracujících ve státní správě. „Už jako malá holka jsem měla problém prosadit se ve světě mužů. Očekávalo se, že žena je doma, uklízí, stará se o děti a vaří,“ vypráví ministryně. Brzy však začala pracovat v rádiu, kde získala renomé. V roce 2007 se stala radní a musela snášet zastrašování ze strany guvernéra Manfreda Reyese.

„I s mým jmenováním ministryní přišla vlna kritiky. Advokátní komora mě označila za personu non grata (nežádoucí osobu) a jedním z důvodů byly mé venkovské kořeny,“ vzpomíná Torrico. Dodává, že i podle ní by se měl zákon vztahovat na všechny osoby zvolené do veřejné funkce. Je totiž prokázáno, že politická funkce je silnější motivační činitel pro agresory než pouhé pohlaví.

Celý článek najdete zde:

http://www.ipsnews.net/news.asp?idnews=49024