Bolivijské političky to nemají snadné
Tereza BartošíkováAktivně se podílet na bolivijské politice může být velmi riskantní. Dosvědčují to stovky zpráv o násilí proti ženám v politice. A zákon o ochraně práv žen zastávajících veřejný úřad čeká na schválení už deset let.
María Eugenia Rojas, vůdkyně Bolívijského sdružení žen ve státní správě (ACOBOL), říká: „Tento zákon už nutně potřebujeme!“ Zároveň dodává, že je unavená neustálým odkládáním zákona. Kongres by ho měl už konečně schválit.
Jistou nadějí na zlepšení podmínek žen v politice byly poslední volby. V roce 2006 nastoupil do úřadu prezident Evo Morales, který reprezentuje zájmy chudých domorodých obyvatel. Právě proto se ale ani on společenskými změnami příliš nezabývá.
Ani nová ústava, která vstoupila v platnost počátkem letošního roku a která posiluje práva žen, dosud příliš věcí nezměnila. Nadějí jsou opět příští volby. Budou se konat v prosinci. Podle nové ústavy musí padesát procent všech kandidátů do veřejných funkcí tvořit ženy.
Uvést jen jeden zvlášť znepokojující případ ženy v politice je nemožné. „Všechny případy násilí na političkách jsou znepokojující. Co je horší? Případ političky, která byla napadena a v důsledku toho potratila, nebo obecní úřednice, která byla znásilněna,“ říká Rojas.
Genderové násilí na ženách, které jsou aktivní v politice, se vyskytuje na mnoha úrovních. Ženy jsou často pronásledovány a nuceny odejít z politiky. „Veřejné ponížení žen ve státní správě je hrubým porušováním ženských práv,“ vysvětluje Rojas. Její organizace čelí mnoha zklamáním. Hlavním důvodem je to, že žádný z pachatelů tohoto násilí ještě nebyl postaven před soud.
Aktivistka také v poslední době změnila názor na dosavadní návrh zákona a nyní prosazuje, aby se vztahoval i na muže. „Politici muži jsou také často oběťmi obtěžování a násilí,“ sdělila Rojas.
Veřejná ochránkyně práv Patricia Flores dodala, že samotný zákon nestačí. „Ale bude to klíčový krok správným směrem hlavně proto, že stanoví sankce a vymezí určité chování jako trestné činy," řekla Flores.