Exprezident Bush mladší sepsal paměti, do prodeje jdou v úterý

Petr Jedlička, ČTK

V úterý 9. listopadu přijde do obchodů první edice pamětí George W. Bushe. V zájmu propagace knihy souhlasil bývalý americký prezident i s účastí v oblíbených televizních talkshow, jež v roce 2008 otevřeně stranily demokratům.

Bývalého amerického prezidenta George Bushe mladšího bude v příštích dnech v místních médiích opět plno. Po určitém stažení se do ústraní před dvěma lety, kdy opustil úřad, bude nyní hostem několika televizních a rozhlasových pořadů, aby představil své právě vycházející paměti. Jeho očekávané memoáry nazvané Body rozhodnutí (Decision Points) vyjdou v USA v úterý 9. listopadu v nákladu jednoho a půl milionu výtisků.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Do svých televizních talkshow čtyřiašedesátiletého Bushe pozvali známí moderátoři jako Matt Lauer a Jay Leno z NBC, Oprah Winfreyová z ABC, přičemž rozhovory poskytne v různých rádiích. Chybět nebude ve zpravodajských kanálech na CNN jej bude zpovídat novinářka Candy Crowleyová, na Fox News vystoupí dokonce několikrát s nejrůznějšími moderátory.

Několikrát ho bude doprovázet i jeho manželka, bývalá první dáma Laura Bushová, a do CNN si vezme jako posilu svého bratra, bývalého floridského guvernéra Jeba Bushe.

Bushovy paměti nejsou podle jeho vydavatele prostým vyprávěním, ale spíše zamyšlením nad klíčovými okamžiky jeho života, především nad kritickým 11. zářím 2001, kdy se USA staly cílem teroristických útoků, a nad válkou v Iráku. Bush v knize obhajuje svá rozhodnutí ve funkci amerického prezidenta včetně rozhodnutí jít do války v Iráku nebo používat drsné vyšetřovací metody při výsleších osob podezřelých z terorismu.

Média vypichují z textu Bushův „mizerný pocit“ ze zjištění, že v Iráku nebyly objeveny zbraně hromadného ničení. Šlo přitom o ústřední důvod k americké invazi do země. Za největší chybu irácké operace pak exprezident považuje překotné snížení počtu amerických jednotek v zemi, se kterým souhlasil v roce 2005. Sebezpytování projevil také nad pomalou pomocí lidem, kteří byli v témže roce na jihu USA zasaženi hurikánem Katrina.

    Diskuse