Pod hlavičkou nakladatelství Torst nedávno vyšly tři novinky, které stojí za pozornost. Jde především o novou knihu Patrika Ouředníka, Jaroslava Kovandy a Josefa Sudka.

Ouředníkova kniha nese název Utopus to byl, kdo mě učinil ostrovem. Její autor je znám nejen jako spisovatel, ale také překladatel z francouzštiny — do češtiny převedl mimo jiné některé knihy Samuela Becketa, Borise Viana či Raymonda Queneaua, do francouzštiny pak verše Vladimíra Holana nebo Jana Zábrany.

Ouředník se dlouhodobě věnuje alternativním dějinám nejrůznějších utopických vizí a náboženských směrů. Jeho nejpopulárnější knihou je bezesporu Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku (Paseka 2001). Jedná se o text pohybující se na pomezí beletrie a esejistiky, v němž se v jednolitém proudu valí zlomky z historie bizarních válek, vraždění, myšlenkových proudů a nových vynálezů, jež měly jednou provždy změnit svět k lepšímu.

Aktuálně vydaný Ouředníkův titul čerpá svůj námět z literatury, z historie, filosofie či antropologie. Autor vykládá dějiny utopie, od Homéra k církevním Otcům, od středověku k renesanci, od osvícenství k sociálním utopiím 19. století a k dystopiím současnosti. Podle anotace lze poslední Ouředníkovu knihu chápat jako dějiny myšlení o společnosti, tedy dějiny západní kultury jako takové.

Druhou knihou je rozsáhlý román zlínského básníka, sochaře a zakladatele Psího Vína Jaroslava Kovandy Gumový betlém. Variace venkovského románu, experimentální prózy a románu historického podává svědectví o životě několika generací lidí vyrostlých ve Zlíně a přilehlém okolí. Kovanda psal Gumový betlém více než deset let a zúročil v něm mimořádný cit pro český jazyk, zejména jeho moravské dialekty. Po úspěšném románu Antonína Bajaji na Krásné modré Dřevnici jde o druhé beletristické dílo věnované historii zlínského regionu.

Poslední novinkou Torstu je soubor fotografií Josefa Sudka Svatý Vít, jenž je šestým svazkem v knižní řadě fotografických cyklů tohoto známého pražského umělce. Obsahuje unikátní a z velké části dosud nepublikované Sudkovy fotografie z přestavby pražské katedrály ve 20. letech 20. století a dnes již klasické snímky Svatého Víta z dalších let jeho života. Kniha je doprovozena úvodním slovem Josefa Mouchy, esejem Jaroslava Durycha či podrobným umělecko-historickým komentářem Kláry Benešovské a Jana Chlíbce.