Ministr obrany Alexandr Vondra chce ve vládě prosadit, aby stát dával stabilně na armádu asi čtyři až pět procent z celkového ročního rozpočtu. Řekl to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, vysílaném z Afghánistánu. Vondra tímto krokem chce v budoucnu stabilizovat armádní rozpočet, který v minulosti klesal vinou ekonomického útlumu.

„Rád bych, abychom stabilizovali armádní rozpočet kupříkladu tak, abychom stanovili fixní částku, pokud jde o výdaje státního rozpočtu," uvedl Vondra. Částka by se měla pohybovat mezi čtyřmi a pěti procenty výdajů státního rozpočtu, dodal vzápětí ministr. Kdy by se měl armádní rozpočet začít zvyšovat, Vondra neprozradil. Více o budoucnosti financování armády bude zřejmé po dokončení bílé knihy obrany, která by měla být hotova na jaře, dodal ministr.

Obrana letos hospodaří s výdajovým limitem 49 miliard korun. V příštím roce by podle plánů vlády premiéra Petra Nečase měla mít k dispozici asi 44 miliardy korun.

Výdaje státního rozpočtu pro letošní rok byly schváleny ve výši asi 1,185 bilionů korun, návrh pro příští rok počítá s celkovými výdaji dosahujícími částky 1,179 bilionů korun. Pokud by se armádní rozpočet vypočítával jako pět procent z celkových státních výdajů již nyní, měla by mít letos armáda k dispozici 59,25 miliard korun, v příštím roce pak necelých 59 miliard.

Pokud by rozpočet obrany činil čtyři procenta výdajů rozpočtu státu, měla by armáda letos k dispozici 47,4 miliardy a v příštím roce 47,2 miliardy korun.

Vondra dnes zároveň vyzdvihl přínos působení v zahraničních misích pro české vojáky. „Kdo si prošel misemi, je úplně jiný voják," řekl Vondra. Příslušníci armády se zkušenostmi například z Afghánistánu jsou podle něj mnohem lépe vybaveni, schopni komunikovat a spolupracovat se zahraničními spojenci.

Sněmovna tento týden odsouhlasila navýšení české přítomnosti v Afghánistánu asi o dvě stovky vojáků. V zemi jich bude moci působit až 720, o rok později o 80 méně. Součástí mise má být i dopravní letoun CASA.

Opozice mise opakovaně kritizuje. Naposledy se ve Sněmovně ohradila proti navyšování afghánského kontingentu. Podle Alexandra Černého (KSČM) nelze proti terorismu bojovat vojenskými prostředky. „Spojenci vystupují v Afghánistánu jako novodobí kolonizátoři," soudí. Jan Hamáček (ČSSD) si postěžoval, že koalice návrh neprojednala s opozicí a rezignovala na politické řešení situace v Afghánistánu.

Ve stejném pořadu vicepremiér a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přiznal, že se část zahraniční pomoci Afghánistánu ztrácí na centrální úrovni kvůli místním podmínkám. Připustil, že afghánská vláda je zkorumpovaná podobně jako jiné vlády v regionu, přesto ji ale spojenci musí nadále podporovat.

„Podívejte se v okolí, kde není vláda zkorumpovaná," uvedl ministr s tím, že korupci nelze vykořenit během pěti let působení spojenců v této asijské zemi. „Češi nemají právo jiným národům vytýkat zkorumpovanost, my jsme toho dokázali dost taky," dodal.

Snahou je podle ministra dodat zahraniční pomoc přímo na místo určení do regionů, úplně obejít centrální orgány ale nelze. „Země je po třicetileté válce. Že někdy se něco vytratí, s tím člověk bohužel musí počítat. Nemůžete očekávat, že se tady budou chovat jako ve Švýcarsku nebo na Islandu," uvedl Schwarzenberg.

Češi realizovali v Afghánistánu zatím 131 projektů za 200 milionů korun. Patří mezi ně například vybudování škol pro 12 000 afghánských dětí, jak připomněl předseda senátního zahraničního výboru Jiří Dienstbier (za ČSSD). „Je to investice, která má smysl," uvedl. K aktuálním projektům patří vybudování věznice evropské úrovně za deset milionů korun v provincii Lógar.