Sociální demokracie by neměla jen regulovat, ale klást odpor
ČTKV debatě o nové realitě Evropské unie se včera sešli Vladimír Špidla, Jacques Rupnik i Václav Bělohradský. Podle Špidly by si měla sociální demokracie znovu definovat, jak by měla podle ní vypadat budoucnost.
Sociální demokracie si musí podle bývalého předsedy ČSSD a eurokomisaře Vladimíra Špidly znovu definovat, jak by měla podle ní v současných změněných podmínkách vypadat budoucnost. Špidla, který je mluvčím stínové vlády ČSSD pro evropské záležitosti, to včera uvedl při debatě o nové realitě Evropské unie a roli ČSSD v ní. Rovněž politolog Jacques Rupnik má za to, že sociální demokracii nebude stačit k úspěchu jen obhajoba stávajícího sociálního modelu.
„To je náš problém. My nemáme představu budoucnosti, my nemáme představu, co je pokrok, co vlastně dlouhodobě chceme," prohlásil Špidla. Podobně jsou na tom podle něj členové evropské sociální demokracie při formulaci svých cílů. Shodují se na konceptu regulace finančních trhů a na společné evropské zahraniční politice, nejkomplikovanější je však dosažení shody ve směřování v sociální oblasti, uvedl Špidla.
Filosof Václav Bělohradský ke Špidlovu vystoupení dodal, že kapitál není možné jen regulovat, ale bojovat s ním a klást odpor jeho logice.
Rupnik poznamenal, že se sociální demokracie dostala do defenzivní pozice, kdy hájí dosažený stav, zatímco pravice se prezentuje jako strana reforem v globalizovaném století. „Jestli dlouhodobě má mít sociálnědemokratická tradice šanci, tak se nemůže spokojit s obhajobou statu quo. Jediný způsob, jak obhájit sociální model, je ho reformovat, adaptovat na dnešní podmínky," uvedl Rupnik.
Čeští sociální demokraté podle něj nesmí brát Evropskou unii jako samozřejmost a spokojit se jen s protesty vůči některým krokům velkých evropských hráčů. Musí být iniciativní a nebát se být spoluodpovědní za kroky EU. S tím se ztotožnil ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák, podle něhož úkolem ČSSD je, aby nezůstala stranou.
Regulace bez přerozdělování je bezcené - maximálně zdrží krach, který bude ještě větší než by byl bez regulace.
Naopak pokud bude existovat přerozdělování, které nebude mít charakter regulačních zásahů, ale bude výsledkem nějakého jiného mechanismu než kapitál - regulaci ani nepotřebujeme ...
Porazit globální nadvládu již dávno vytvořeného komplexu supervlastníků financí, armád, médií a jim oddaně sloužících „obslužných elit“ bude úkol doslova nadpozemský.