Výstava, která představuje projekty pěti letošních finalistů prestižní tuzemské ceny pro mladé umělce (do 35 let), probíhá tentokrát opět v DOXu, pražském Centru současného umění v Holešovicích.
Z osmdesáti přihlášených nebo nominovaných uměleckých projektů vybrala mezinárodní porota pět finalistů (ve dvou případech jde o autorské dvojice). O vítězi letošního 21. ročníku rozhodne mezinárodní porota, laureátovi bude předána Cena Jindřicha Chalupeckého v úterý 23. listopadu 2010.
Na tuto významnou cenu jsou umělci navrženi s přihlédnutím k dlouhodobé tvorbě, nositel ceny by však měl být pokaždé vybrán podle hodnocení jeho právě vystavené práce. Ve skupině letošních finalistů lze i přes různé obory a přístupy autorů vysledovat určité společné tendence.
Podruhé nominovaná dvojice umělců David Böhm (1982) a Jiří Franta (1978), podobně jako Jakub Matuška (1981), vystudovala malbu u Vladimíra Skrepla na AVU v Praze. Kresby a konceptuální práce autorské dvojice vycházejí ze street artu, zatímco obrazy Jakuba Matušky vznikly z aktivní účasti na tvorbě graffiti.
David Böhm a Jiří Franta vystavují své rozměrné i malé kresby v členité instalaci oživené řadou projekcí, které přenášejí na povrch kreseb dynamickou složku pohybu a rytmické impulsy světla a stínu.
Oproti loňskému roku, kdy se některá díla (např. zvoleného laureáta) ztrácela v obrovském labyrintu chodeb DOXu, dostali tentokrát ostatní finalisté k dispozici pro své práce kóje na ochozu, připomínající rozměrem až příliš těsné kotce. Tyto prostory, oddělené panely, omezují instalace na úroveň prezentace studentských klauzur.
Nízký strop kóje nesvědčí fantasknímu propletení forem chaosu přenesených z městských ulic do obrazů Jakuba Matušky. Postrádají zde monumentální dimenzi a jsou ochuzeny i o svou důležitou akční složku. Stísněný prostor nedává šanci vyniknout ani monumentální formě každodennosti v obrazech Alice Nikitinové (1979), talentované malířky, která se po studiu malby v ateliéru prof. Jiřího Sopka na pražské AVU věnuje výhradně malbě.
Druhou skupinu finalistů spojuje výzkum historie umění avantgardy. Vasil Artamonov (1980) a Alexej Klyuykov (1983) se potkali v ateliéru prof. Jiřího Davida na pražské VŠUP a od roku 2005 tvoří společně práce, jimiž navazují na dlouholetý výzkum a kritiku díla meziválečné avantgardy od sedmdesátých let dvacátého století.
Konceptuální práce této autorské dvojice zkoumají, co zbylo z idejí avantgardy a interpretují tvorbu předvoje moderny prostřednictvím svých prací, v nichž spojují výzkum s kritickou reflexí současné tržní společnosti. Na výstavě je tato dvojice zastoupena robustní prostorovou instalací s barevně natřenými stavebními prvky, přenesenými z tovární stavby Poldi Kladno, kterou doplňují prvky dalšími, např. obrazem s vizí industriálního prostoru a fotografie.
Václav Magid (1979), známý jako kurátor a teoretik, se zajímá zvláště o postupy neo-avantgardy padesátých a šedesátých let (především Internacionály situacionismu). Pro svůj projekt v DOXu si připravil instalaci textů a papírových dioramat. Věty textů barvitě popisují osudy čtyř osob, jsou plné psychologických detailů, takže vytvářejí plastickou představu o životech a povahách svých hrdinů.
Jako protipól ke svým literárním textům vystavil Magid výtvarné portréty a schematické scénky ze života svých protagonistů. Dějová plochost a ztráta možnosti, aby divák nahlédl do duše zobrazených osob, zde stojí v přímém protikladu k živým popisům v próze. Konfrontace textu s výtvarným dílem, dvou forem umění, nutí diváky uvažovat, zda má výtvarné umění rovnocennou šanci sdělit o každém jednotlivém člověku tolik jako literární text.
Za tiché favority na letošní Cenu Jindřicha Chalupeckého lze podle aktuálního ohlasu asi považovat dvojici David Böhm a Jiří Franta, nominovanou letos již podruhé a která nedávno nadchla mladé publikum industriální haly Karlin Studios svou masivní akční kresbou ve spolupráci s bagrem.
O Ceně Jindřicha Chalupeckého pro české umělce do pětatřiceti let připomeňme, že byla poprvé udělena v roce 1990. Vznik ceny inicioval tehdejší prezident republiky Václav Havel, jenž se dodnes účastní finálových večerů. O založení ceny se rovněž zasloužili mezinárodně uznávaní tvůrci Jiří Kolář a Theodor Pištěk.
Přelom v historii ceny způsobilo ukončení spolupráce Společnosti Ceny Jindřicha Chalupeckého s Národní galerií v Praze. Na protest proti zásahu generálního ředitele NG Milana Knížáka do instalace práce Davida Černého odmítl známý svobodomyslný umělec a laureát ceny v roce 2000 vstoupit do prostoru Národní galerie. Cenu Jindřicha Chalupeckého převzal z rukou Václava Havla na chodníku před Veletržním palácem.
Loňský jubilejní dvacátý ročník zmíněné ceny proběhl poprvé v Centru současného umění DOX, které se stalo její důstojnou domovskou půdou. V letošním jednadvacátém ročníku je patrný důraz organizátorů na stabilitu prestiže a identity této ceny.
Paralelně s výstavou letošních finalistů probíhá ve velkém prostoru DOXu velká přehlídka uměleckých prací nazvaná: Vítězové 1990—2009, která představuje práce dosavadních dvaceti laureátů od první ceny pro Vladimíra Kokoliu, respektovaného malíře a profesora AVU v Praze, až po cenu loňskou udělenou konceptnímu umělci Jiřímu Skálovi.
Vystavená dokumentace a videoprojekce zde souběžně prezentuje ohlédnutí do starší historie ceny; připomene především osobnost a význam teoretika Jindřicha Chalupeckého, od jehož narození letos uplynulo 100 let.
Cena Jindřicha Chalupeckého 2010, DOX, Centrum současného umění, výstava potrvá do 17. ledna 2011.