Supersilent pronikli do podvědomí hledačů nové hudby jako kapela, která nekompromisně improvizuje, zásadně nezkouší a v plné sestavě se schází jenom na několikahodinovou session, během které vznikne album pojmenované pouze číslovkou. Jejich letošní release má pořadové číslo devět a podle dobré tradice skandinávských hudebníků opět vzniklo improvizací. Přesto se od předchozích osmi nahrávek výrazně odlišuje. Skupinu složenou z jazzmanů, kteří ve svých sólových projektech kroutí jazzový archetyp jenom nepatrně (Arve Henriksen a jeho meditativní trubka..) totiž opustil bubeník Jarle Vespestad, který měl v minulosti největší zásluhy na syrovém a tápavě chaotickém vyznění desek. Zbylá trojice hudebníků se prozatím rozhodla rytmickou sekci nenahrazovat a díru v kapele zaplnila v nejlepší tradici neustálých experimentů — všichni tři hráči se na deváté desce projektu Supersilent chopili nástroje ikonického pro celé generace psychedelických rockerů — Hammondových varhan. Logicky ale na nástroj nahlížejí pod jiným úhlem, dekonstruují jej a přistupují k němu z opačného břehu, než jak jej známe z rockových nahrávek šedesátých a sedmdesátých let. Na desce nechávají kultovní varhany promlouvat intimním jazykem zvukových ploch a nepatrných změn v harmonii — výsledkem je pak jejich nejklidnější album o čtyřech skladbách, které se od sebe liší jenom nepatrně. Přestože deváté album improvizační skupiny Supersilent rozhodně stojí za pečlivý poslech, absence bubeníka Vespestada projekt možná až nebezpečně přibližuje sólovým deskám trumpetisty Arve Henriksena, které mají mnohdy blíže k mělkému ambientu než k tvůrčí výpovědi kreativního hudebníka. Na deváté nahrávce Supersilent balancují na hraně a největší otázka, kterou jejich deska vyvolává, je: jaká bude ta desátá? Pokud totiž skandinávští improvizátoři nemají v plánu mezeru po bubeníkovi zalepit, mohla by jejich další nahrávka spadnout do propasti očekávatelné nudy — což by u takového projektu byla rozhodně škoda. Nápad s trojicí varhan je určitě nosný a letošní nahrávka Supersilent (stejně jako všechny jejich předchozí) určitě patří do toho zajímavějšího, co letošní rok nabídl. Zůstává ale otázka, kterým směrem vlajková loď skandinávské improvizace popluje dál.9. Supersilent. Rune Grammofon 2009Internetové stránky: http:// www.supersilence.net