V Jihlavě vyhrály Ženy SHR. S vlažným potleskem
Redakce DRCenu za nejlepší český dokumentární film udělila porota letošního ročníku jihlavského festivalu režisérské dvojici Martin Dušek a Ondřej Provazník za snímek Ženy SHR. Cena pro tento film u jihlavského publika velké nadšení nevzbudila.
V nejvíce sledované soutěžní sekci Česká radost, která letos prezentovala šestnáct tuzemských snímků, letos zvítězil film Ženy SHR. Vybrala jej porota ve složení John Bok, Galina Kopaněva, František Dohnal a Jan Šípek. Hodinový televizní snímek je portrétem dvou žen, které se protichůdně staví k těžbě hnědého uhlí na severu Čech. Jedna pracuje jako PR manažerka těžařské firmy, druhá se angažuje v hnutí na obranu Horního Jiřetína. Film vyrobila Česká televize, k zhlédnutí je zde.
„Porota oceňuje autory za hluboký vhled do postojů a osudů hlavních protagonistek, protilehle exponovaných v celospolečensky závažném problému," okomentovali porotci svůj verdikt. Režisérská dvojice Martin Dušek a Ondřej Provazník zvítězila v Jihlavě již podruhé. V roce 2007 vyhrál Českou radost jejich film Poustevna, das ist Paradies!
Ženy SHR letos za sebou nechaly filmy, které podle bouřlivých reakcí publika při promítání patřily mezi divácké dokumentární hity. Jednalo se zejména o silně společensky kritické snímky Vše pro dobro světa a Nošovic režiséra Víta Klusáka, který v tomto celovečerním filmu situačně zkoumá nerovný boj mezi automobilkou Hyundai a vlastníky půdy či jejími zaměstnanci, a Nesvatbov režisérky Eriky Hníkové zaměřený na občany vymírající obce na Slovensku, kteří mají problém najít si partnera. Snad i proto byl potlesk publika při předávání Ceny za nejlepší dokumentární film poněkud vlažný.
Porota české soutěže současně udělila zvláštní uznání filmu Půlnoc „za vizuálně a tematicky objevnou esej". Režisérka Klára Tasovská, studentka dokumentární tvorby na FAMU, v něm zkoumá společenské i psychologické důsledky světla a tmy a vstupuje do světa tzv. darkerů.
Cenu za přínos světové kinematografii si z Jihlavy letos odváží český režisér Karel Vachek, vedoucí katedry dokumentární tvorby FAMU a autor ve světě ceněných filmových esejů. Jeho čerstvým dílem je dokončovaný film Tmář a jeho rod, jehož tématem je náboženská zkušenost a transcendentno.
Návštěvníci internetového speciálu festivalu na stránkách České televize zvolili jako nejlepší český dokument desetiletí loňský film Martina Marečka Auto*mat. Film vypráví příběh občanského sdružení, které prosazuje cyklistickou dopravu v Praze a usvědčuje vedení pražského magistrátu z licoměrnosti. Snímek se vybíral od konce září z desítky filmů, jež v posledních deseti letech získaly v Jihlavě cenu diváků.
Letošní cenu diváků festivalu získali Pozemšťané, koho budete volit? Lindy Jablonské a organizace Inventura. Režisérka se skupinou mentálně handicapovaných studentů dokumentu objížděla předvolební shromáždění, kde tvůrci konfrontovali politiky s nečekanými otázkami.
Mezi sedmnácti snímky soutěžní sekce Mezi moři reprezentujícími země a národy střední a východní Evropy, letos u poroty nejvíce zabodoval Vlastní životopis Nicolaea Ceaušesca, nekomentovaná tříhodinová střihová koláž výseků ze života rumunského komunistického prezidenta. „Pomocí působivého střihu dovoluje režisér Andrei Ujica, aby oficiální sebeprezentace Rumunské komunistické strany a jejího vůdce zdokumentovala úpadek vlastní síly a prázdnotu vlastní samolibosti," uvedla porota.
Cenu Opus Bonum za nejpozoruhodnější filmu z výběru filmů reprezentujících tendence světového dokumentu, dal porotce Mike Hoolboom portugalskému snímku Susan Diasové 48. Právě osmačtyřicet let ovládal diktátor Salazar Portugalsko a jeho kolonie. Výpovědi obětí režimu o letech strávených ve vězení spojuje režisérka s fotografiemi z archivů tajné policie PIDE.
Cenu pro nejlepší experimentální dokumentární film získal snímek Signální lana patří minulosti režiséra Johna Price. Sci-fi dokument z ručně vyvolávaného materiálu především rodinné povahy ukazuje sen o pouti po Měsíci a prozkoumávání nekonečné krajiny.
Mezinárodní festival dokumentárního filmu je největší událostí v oblasti dokumentárního filmu ve střední a východní Evropě. Během pěti dnů uvedl téměř 280 filmů z dvaapadesáti zemí. Dvě desítky filmů zde byly uvedeny ve světové premiéře.