Není tomu tak dávno, co v nakladatelství Pistorius & Olšanská vyšel sborník studií nazvaný Tesilová kavalerie. Jeho autoři se zaměřili na dobu normalizace a ve svých textech pojednali celou řadu tehdejších fenoménů — poukázali například na ideologickou služebnost normalizační populární hudby či televizních seriálů anebo se pokusili vystihnout, co pro kulturu odívání znamenaly novodobé textilní materiály.

Stejnému období československých dějin se věnoval i kolektiv autorů složený z trojice Adam Drda, Stanislav Škoda a Josef Mlejnek. Pod hlavičkou Člověka v tísni vydali knihu nazvanou Mýty o socialistických časech. Nejde o odbornou historickou práci — autoři si nestanovili cíl podat vyčerpávající pohled na socialistickou každodennost. Podle anotace knihy jim šlo o to vyvolat diskusi a nabídnout čtenářům korektiv vnímání tehdejší reality. Předpokládají totiž, že obraz o životě za normalizace dnes z valné části podléhá růžově zabarveným vzpomínkám, tendenčním dobovým komediím či seriálům a nostalgicko-nekritické populární filmové tvorbě, která se objevila po roce 1989.

S dalšími knihami, které se tématu normalizace budou věnovat, můžeme tušit, že přichází doba reflexe — ať už z per vědců, anebo publicistů. Do značné míry v této reflexi půjde i o předběžné postoje autorů. Za jmény Drda, Škoda a Mlejnek můžeme tušit velmi ostrou kritiku někdejších politických a kulturních poměrů.

Kolektiv autorů: Mýty o socialistických časech. Člověk v tísni, Praha 2010.