Stále častěji přistupují režimy, jež vládnou v jihoasijských státech, ke zpřísňování cenzorských, filtračních a jiných opatření. Většinou se tak pokoušejí umlčet opoziční hlasy a kritiku. Podle deníku Guardian vlády inspiruje zejména model regulace, který nastolil komunistický aparát v Číně.

Vietnamská Komunistická strana například v září spustila svoji vlastní verzi sociální sítě Facebook, která je v zemi jinak zakázaná. Vzhledem k tomu, že službu poskytuje stát, jsou všechny osobní informace jejích uživatelů přístupné místním autoritám. Ty v nedávné době postavily před soud čtyři protirežimní bloggery, kteří byli následně odsouzeni na šestnáct let odnětí svobody.

Mezi jedny z nejtvrdších cenzorů internetového obsahu patří již delší dobu junta vládnoucí Myanmarskému svazu. Přestože internet využívá ani ne půl procenta barmské populace, dochází na něm nejen regulaci obsahu, ale i mnohahodinovým výpadkům či celkovému odpojení. K tomu úřady přistupují tradičně v časech protirežimních nepokojů.

Thajská vláda zas využívá k umlčení opozičních internetových stránek a blogů zákon, který pod tvrdými tresty zakazuje veřejnou kritiku monarchie. Moderátorům veřejných diskuzí hrozí několik desítek let odnětí svobody za komentáře, které ani sami nenapsali. Momentálně je v Thajsku kvůli podvratné činnosti zablokováno na sto tisíc internetových stránek.