Národní památkový ústav (NPÚ) nepovažuje dokončovanou opravu pražského Karlova mostu za úspěšnou. Vyznačuje se podle něj mnohými závažnými problémy. Památkáři kritizují nízkou úroveň řemeslné opravy zábradlí, nadměrnou výměnu kamenů nebo nerespektování obecně platných památkových kritérií. ČTK o tom informovala mluvčí NPÚ Zdeňka Kalová.

V souvislosti se zahájenou kolaudací mostu, která by měla být dokončena ještě v říjnu, NPÚ zpracoval dokument s „popisem všech problematických míst". Ten byl podle Kalové odevzdán investorovi, kterým je pražský magistrát. „Podkladem pro skutečné ‚řešení vad a nedostatků' se však stal jiný elaborát, který akceptoval pouze 25 procent námitek zformulovaných NPÚ," zdůraznila Kalová. „Z těchto důvodů bohužel nemůže NPÚ považovat dokončení této etapy obnovy Karlova mostu za úspěšné," dodala.

Oprava jedné z nejznámějších českých středověkých památek začala v srpnu 2007. Za tři roky byla zrekonstruována mostovka, most dostal novou hydroizolaci a opraveno bylo zábradlí. Práce s rozpočtem více než 200 milionů se ale dočkaly tvrdé kritiky, padala i trestní oznámení.

Proti způsobu opravy se postavila památková inspekce ministerstva kultury. Podle ní bylo nahrazeno více kamenných bloků, než doporučil průzkum. Inspektorům se nelíbil ani způsob, jakým byly opracovávány kameny v zábradlí mostu. V této souvislosti Praha dostala pokutu 3,25 milionů korun od plzeňského krajského úřadu, který dostal případ k posouzení. Pražský magistrát se ale odvolal a ministerstvo pokutu zrušilo a případ předalo do Plzně k novému posouzení. Tamní úřad chce nové rozhodnutí vydat do konce listopadu.

NPÚ nyní tvrdí, že se snažil nedostatky po výtce ministerské inspekce odstranit. Vyměnil například pracovníka, který na práce za památkáře dohlížel. Snažil se také zpracovávat podrobnou realizační dokumentaci, která dosud chyběla. „Přes veškerou snahu, limitovanou poradním hlasem NPÚ v procesu rozhodování, se bohužel podařilo skutečné nápravy dosáhnout jen v omezené míře a pouze v případě tří posledních polí, pro něž byla zpracována požadovaná dokumentace a kde byl rovněž zajištěn stálý restaurátorský dohled," poznamenala Kalová. Pokud by byla podle Kalové projektová příprava kvalitně zpracována i pro předchozí části opravy, mohlo se prý předejít mnoha problémům.

Praha vždy tvrdila, že k zásadním pochybením nedošlo, a připouštěla pouze drobnější provinění. Stanovisko magistrátu k vyjádření NPÚ ČTK zjišťuje.

Po právě dokončované opravě by měla následovat třetí fáze, kdy bude zrestaurován plášť mostu. Tato etapa by měla trvat asi deset let. Podle NPÚ se ale před jejím zahájením musí kriticky zhodnotit proběhlá oprava. Toho by se mělo zhostit grémium, které chce NPÚ svolat na konci roku.

Karlův most je druhým nejstarším dochovaným kamenným mostem v České republice. Nahradil Juditin most, který strhlo jarní tání roku 1342. Stavbu zahájil císař Karel IV. roku 1357, dostavěn byl na počátku 15. století. Jeho délka je 520 metrů. Až do roku 1879 se jmenoval Kamenný.