Renesance polské levice?
Patrik EichlerŘady Svazu demokratické levice se v tomto týdnu rozhodli rozšířit dva její bývalí členové. Nejvýznamnější polská levicová strana také představila svého kandidáta do prezidentských voleb na podzim příštího roku.
Přihlášku do Svazu demokratické levice podal v pondělí 21. prosince její někdejší spoluzakladatel a v letech 2001—2004 premiér za tuto stranu Leszek Miller. Na stranickém sjezdu v sobotu vyzval k návratu do Svazu také další členy, kteří stranu v minulosti opustili.
Během sjezdu SLD, kterého se ve Varšavě účastnilo na sedm stovek delegátů z celé země, byl také jako kandidát SLD na prezidenta představen ekonom a vicemaršálek Sejmu Jerzy Szmajdziński.
Sám Leszek Miller je dlouholetým aktivním politikem, od roku 1969 byl členem Polské sjednocené dělnické strany, obdoby československé KSČ, účastnil se jednání u kulatého stolu, po roce 1990 působil v různých vysokých funkcích v Sociální demokracii Polské republiky. Od roku 1999 pak působil v nově ustaveném Svazu.
Stranu Miller opustil před dvěma lety, když byl jejím vedením vyškrtnut z kandidátky pro předčasné parlamentní volby, které se v Polsku konaly v říjnu 2007. Jeho následující politická činnost nebyla úspěšná. Miller přihlášku podal v jedné z místních organizací SLD v Lodži. Ta o ní bude hlasovat počátkem ledna.
Druhým navrátilcem je Marek Dyduch, generální sekretář SLD z let 2002—2005, dlouholetý poslanec SLD za dolnoslezský Wałbrzych a člověk s obdobným politickým životopisem jako Miller.
SLD se na sjezdu snažila představit jako jediná reálná alternativa konzervativní strany Právo a spravedlnost bratrů Kaczyńských. Právo a spravedlnost s Občanskou platformou současného premiéra Donalda Tuska podle SLD coby dvě pravicové strany nenabízejí možnost změny. Obě navíc v řadě věcí zaujímají stejné postoje; podporují například činnost Ústavu paměti národa.
Přitom je třeba podotknout, že i když je SLD nejvýznamnější polskou levicovou stranou, je dnes — podobně jako celá polská levice — stranou více méně marginální. Zároveň ale platí, že počty poslaneckých křesel ve 460 členném Sejmu se mohou od jedněch voleb k druhým proměnit u jednotlivých stran o mnoho desítek.
Na podzim příštího roku čekají Poláky také volby do místních samospráv a možná i předčasné volby do Sejmu. Ty by se mohly konat v zájmu stability politické scény během předsednictví Polska EU ve druhé polovině roku 2011.
Další informace:
Gazeta Wyborcza Szmajdziński na prezydenta, Miller wraca do SLD