Nebudu suplovat práci politologů. Na nich je, aby zkoumali vítězství i prohry a vyslovovali prognózy i analýzy současných voleb. Zajímají mě spíše věci skryté pod povrchem. V minulém sloupku jsem citovala onu větu z listiny práv a svobod naší ústavy, že, stručně řečeno, — co není zákony zakázáno, je dovoleno — v souvislosti s kumulací moci v podobě zdvojování funkcí místní i parlamentní politiky. Jmenovala jsem dva příklady, abych posléze zjistila, že se jedná o jev téměř masový.

Kladu si ale i další otázky. Jaká je kontrola volebních výsledků? Můžeme se spolehnout na to, že nikdo nemanipuluje s volebními lístky? Nějaká statistická chyba se při sčítání jistě vloudí, protože jinak to ani není možné, ale mohou takové chyby ovlivnit výsledky? Ptám se i proto, že jsem zvolila metodu zaškrtávání jednotlivých kandidátů napříč stranami a kontrolovala vlastní volební list nejméně čtyřikrát s vědomím, že bude neplatný, pokud se zmýlím v počtu jmen a nemohla jsem se na velké plachtě dopočítat. Ve velkém množství to může úskalí závažnější.

Mnohem horší problém však se objevil v souvislosti s uplácením voličů. I experti na právo se vyjadřovali v tom smyslu, že to sice není v pořádku, ale také to není nezákonné, protože to zákon výslovně nezakazuje, nedá se to tedy trestat. Televize dokonce natočila tuto praxi, kdy se sociálně slabí vozí za dvě stovky k volbám. Tím je strůjci těchto praktik deklasují vlastně dvakrát. Utvrzují je v roli onucí, které rezignují na vlastní důstojnost a za malý obnos si navíc volí vlastní neštěstí. Sami organizátoři a manipulátoři pak zjevně podvádějí, a kupčením s hlasy vystrkují na demokracii nahý zadek.

Poslední otazník visí nad již dříve praktikovaným jevem, že se těsně před volbami mění počty trvale hlášených občanů. Počty náhle vzrostou, a tak přibývá právoplatných voličů. Ti ovlivní výsledek voleb a pak zase tiše zmizí. Opět se objevila interpretace, že s tímto jevem nelze nic dělat, protože by to znamenalo omezování svobody pohybu. To je již jednoznačná lež a podvod, které lze navíc snadno odhalit. Nikdo se nepřihlašuje k trvalému pobytu na několik dnů nebo týdnů. Navíc člověk, který se přistěhuje do obce měsíc před konáním voleb, ani nemůže znát místní poměry, ani zastupitele, a tak ani nemůže kvalifikovaně volit. Protože jsme ztratili smysl pro etiku a právní stát klesá s každým takovým jednáním, budeme muset tyto věci dát do zákona? Ovšem lidé, kteří takovéto věci organizují, jsou právě ti, kdo z nich mají prospěch. Tedy i zástupci našich stran. Proto budeme dál slýchat vysvětlení, proč to nejde. Překvapil mě i počet hlasů odevzdaných některým pražským politikům. Například dva radní, po jejichž odvolání volalo zaplněné náměstí před radnicí, dostali stále ještě překvapivě mnoho preferenčních hlasů. Richter 11 673 a Pecha 12 678. Nedovedu si představit, kdo jsou jejich voliči, a žasnu, že po všech aférách je jich stále ještě dost. Je tolik těch, kdo mají z jejich jednání prospěch, nebo je ještě tolik naivních občanů?

Existují ale také malé-velké radosti. V mnoha obcích vyhrála seskupení aktivních lidí, kteří už si nechtějí nechat líbit staré korupční praktiky, které ničí jejich místo k životu. Vedle jiných např. v Říčanech vyhrálo uskupení, které vede televizní moderátor Vladimír Kořen. Chtějí se postavit developerům a chránit krajinu. Po oznámení výsledků Vladimír Kořen řekl, že by nebylo etické zůstat současně v televizi a současně dělat starostu a navíc, že práce starosty je práce na plný úvazek. Jaký balzám na uši slyšet něco takového z úst vítěze voleb.

V Liberci zase vyhrálo seskupení Změna pro Liberec. Příčin bylo jistě víc. Půdu připravila nestoudná tunelářská praxe a zadlužení města, což dostalo k volbám možná i dříve pasivní občany, ale také ochota lidí, kteří z  části stáli dosud mimo politiku, vzít na sebe kus „života těžkého“ a starat se o obec. Ti také odpracovali svoji kampaň. Ale také: Změna pro Liberec je koalice složená z Alternativy, Zelených, hnutí Zelení a Klíčového hnutí. Našla se skupina lidí, která chápe, že budoucnost je v propojení nikoli účelového, ale principiálního. Jsou to lidi, kteří umějí spolupracovat. Nepochybně i to přispělo k úspěchu koalice. Držme všem těmto lidem palce a přejme si, ať tato tendence v naší zemi sílí. První krůčky už ukazují směr.