Pravice a levice Věcí veřejných

Pavel Šaradín

Obava Věcí veřejných, že se nacházejí na politickém spektru zbytečně vpravo, je opodstatněná. Volné místo se totiž nachází spíše na politickém středu. Strana tak stojí dnes na rozcestí, a to, kam se vydá, ovlivní, zda bude v budoucnu vůbec existovat.

Politici Věcí veřejných přemýšlejí o mnoha naléhavých záležitostech. Přesněji řečeno musejí o nich přemýšlet, pokud chtějí myslet na politickou budoucnost. Jak jsme se v posledních dnech dozvěděli, tak rovněž o tom, zda nejsou příliš vpravo. Otázka je to legitimní, zvláště v případě, pokud nechtějí být subjektem jednoho jediného volebního období. Pokud se ODS a TOP 09 považují za pravicové strany, pak je logické, že když by se do tohoto tábora řadily i VV, bylo by v tomto prostoru příliš těsno. Navíc se za dva roky, až budeme volit do krajů, politické kyvadlo nakloní opačným směrem než nyní, dál od ODS. Jako středový subjekt by VV měly více šancí na úspěch. Teď je potřeba se ptát, co lze pro tento ideový posun udělat.

V květnu letošního roku VV překonaly desetiprocentní laťku, což byl úctyhodný výkon. Věřil tomu málokdo. Pro pozorovatele bylo mnohem obtížnější než třeba dříve u Strany zelených či nyní u TOP 09 objevit nějakou základní linii, z niž by vycházel celý program. Autoři volebního programu brali odevšad trochu, nakonec však převážil boj proti korupci a politickým dinosaurům. Tímto se VV staly alespoň na čas skutečnou alternativou, volič po nich sáhl jako po velmi potřebném a užitečném zboží. Boj proti parlamentním stranám se vyplatil, oslabily všechny. Navíc poprvé v historii českých voleb se zisk dvou nejsilnějších stran zdaleka nepřiblížil ani polovině všech odevzdaných hlasů. Součet pro ČSSD a ODS činil 42 procent hlasů, zatímco před čtyřmi lety to bylo 67 procent hlasů!

×