Voliči dnes a zítra rozhodnou o tom, kdo bude v dalších čtyřech letech určovat chod jejich města nebo vesnice. V souběžných senátních volbách na třetině území České republiky jejich hlasy stanoví mimo jiné to, zda bude mít poprvé v historii horní komory parlamentu navrch levice.

Naprostou většinu ze sedmadvaceti mandátů, o jejichž obsazení se letos rozhoduje, totiž obhajují zástupci dvou nejsilnějších vládních stran. Levici tak stačí zvítězit v desíti obvodech a získá většina. Pokud by měla ČSSD kontrolovat senát dokonce zcela sama, potřebovala by vyhrát ve dvanácti obvodech.

Obecní volby se budou v samostatné České republice konat popáté. O přízeň více než osmi milionů voličů se uchází přes 226.000 kandidátů, kteří chtějí obsadit kolem 62.500 míst v zastupitelstvech obcí, měst nebo městských částí.

Největší pozornost se jako obvykle soustředí na velká města, která rozhodují o využití prostředků, jejichž objem je srovnatelný s rozpočtem leckterého ministerstva. Zvláštní postavení mezi městy má Praha - výběr zastupitelstva hlavního města bude zároveň krajskými volbami, v pořadí třetími.

Vítězem komunálních voleb před čtyřmi lety byla ODS, která získala přes šestatřicet procent hlasů, v Praze dokonce nadpoloviční většinu, což jí vyneslo 7113 mandátů, zatímco druhá ČSSD se musela spokojit s necelými sedmnácti procenty a 4361 křesly na radnicích. I přes nižší zisk hlasů je předstihli lidovci s 5187 zastupiteli, hlavně na venkově. Komunisté obsadili 4333 křesel.

ODS obhajuje místa primátorů v šestnácti z třiadvaceti statutárních měst včetně Prahy. ČSSD bude obhajovat pět primátorských míst včetně Brna a Ostravy, KDU-ČSL jediné v Českých Budějovicích. V Mostě před čtyřmi lety zvítězilo a primátorské křeslo obsadilo sdružení Mostečané Mostu.

V nejméně záviděníhodné pozici jsou tak vzhledem k počtu obhajovaných křesel občanští demokraté, které v jejich tradiční pražské baště v květnových sněmovních volbách porazila TOP 09. Jarní volby navíc vynesly na výsluní také třetí vládní stranu, Věci veřejné. Nadcházející víkend tak hlavně ve velkých městech napoví, nakolik je podpora stran vládní koalice stabilní, a nakolik z ohlášených úspor a škrtů bude těžit opozice.

Dvojnásob by to mohlo platit v případě senátních voleb, které ČSSD pojala jako odvetu za „Pyrrhovo vítězství" ve volbách sněmovních. Sociální demokraté mají nyní s devětadvaceti senátory šanci sebrat ODS pozici nejsilnějšího senátorského klubu, nasadili kvůli tomu do voleb hejtmany, bývalého eurokomisaře Vladimíra Špidlu i místopředsedu strany. ČSSD předloni vyhrála ve třiadvaceti obvodech a letos žádný mandát neobhajuje, může tedy jen získat.

V opačné situaci je ODS - mandát končí devatenácti z šestatřiceti jejích senátorů, před dvěma lety obhájila pouze tři senátorská křesla. Podobně Klub TOP 09 a Starostové bude obhajovat pět křesel z osmi a křeslo po předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi, který se stal poslancem.

Lidovci obhajují jeden mandát ze čtyř, komunisté jeden ze tří. Věci veřejné zatím senátora nemají. Strany vládní koalice tak k uhájení nadpoloviční většiny v Senátu potřebují vyhrát v 21 z 27 obvodů, zatímco opozičním, pokud se mezi ně započítá i strana lidová, stačí pouze sedm vítězství.

Síla Senátu je mimo jiné v možnosti vetovat a vracet zákony s úpravami Poslanecké sněmovně, která ale může horní komoru přehlasovat. Senát společně se sněmovnou také volí prezidenta republiky. Bude tomu i počátkem roku 2013, pokud se do té doby poslanci a senátoři nedohodnou na zavedení přímé volby hlavy státu.

Bez dvoutřetinové většiny v Senátu nelze prosazovat ústavní změny, ani přijímat ústavní zákony.

Deník Referendum bude k volbám pořizovat živý zpravodajský přenos, který začne hodinu před uzavřením volebních místností v sobotu v jednu po poledni.