Benedikt XVI. se rozhodl přiblížit ke svatořečení papeže Pia XII., který stál v čele katolické církve za druhé světové války. Předseda Mezinárodní židovské komise pro mezináboženské otázky Benedikta XVI. obvinil z „necitlivosti“ vůči Židům, píše pro deník The Independent Robert Mickens.

Pius XII. papežskou službu vykonával v letech 1939 až 1958. Konzervativní katolíci jej považují za jednoho z nejlepších papežů moderní doby, jeho pontifikát však vyvolává i kontroverze. Pius XII. nikdy nevznesl protest proti deportacím miliónů Židů do nacistických koncentračních táborů.

Podle jeho příznivců bylo mlčení nezbytné kvůli bezpečnosti evropských katolíků. Kritiky naopak pohuršuje, že Vatikán před rozhodnutím přiblížit Pia XII. ke svatořečení neotevřel tajné archivy, které by mohly vnést jasno do mnoha okolností jeho papežství.

„Nynější papežství vyniká v diplomatické necitlivosti,“ uvedl rabín David Rosen, jenž předsedá Mezinárodní židovské komisi pro mezináboženské otázky. Papež Benedikt XVI. by podle něj měl brát větší zřetel na důsledky svého jednání.

Benedikt XVI. v sobotu podepsal dekret, kterým Piovi XII. přiřkl „heroické ctnosti“, čímž jej zařadil mezi křesťany hodné následování. To je posledním krokem před blahoslavením, po kterém následuje svatořečení.

Mluvčí jeruzalémského památníku obětem holocaustu Jad Vašem Iris Rosenbergová se přidala k sílícímu hlasu židovské kritiky. „Církev měla podle našeho mínění počkat, dokud se ve Vatikánu nezpřístupní důležité archivy, které odborníkům umožní objasnit ožehavé období v dějinách církve a Piovu úlohu během holocaustu,“ sdělila Rosenbergová.

Podle vedoucího archivů biskupa Sergia Pagana materiály nebudou dostupné ještě pět nebo šest let. Židovské představitele rozhněvala také skutečnost, že se Vatikán rozhodl vyhlásit urychlení procesu kanonizace Pia XII. pouhý měsíc před první návštěvou Benedikta XVI. v římské synagoze.

Italští Židé by nyní návštěvu naplánovanou na 17. ledna mohli bojkotovat. Podle zdroje blízkého vrchnímu římskému rabínovi Riccardu Di Segniovi oznámení a jeho načasování „tnulo do živého“. Segni záležitost označil za „neobyčejně delikátní“ a odmítl ji dále komentovat.

Kromě Pia XII. se v sobotu blíže ke svatořečení posunulo dalších šestnáct osob včetně papeže Jana Pavla II., o jehož kanonizaci Benedikt XVI. mluvil již několik týdnů po jeho smrti v dubnu 2005. Podle vatikánských pozorovatelů by Jan Pavel II. mohl být blahoslaven 16. října 2010.

Datum připadá na dvaatřicáté výročí jeho nástupu do papežského úřadu v roce 1978. Kongregace čeká na potvrzení zázraku, který se po přímluvě zesnulého papeže udál. Mohlo by jím být uzdravení francouzské řeholní sestry z Parkinsonovy choroby v roce 2005.

Benedikt XVI. podpisem dekretu, který přisuzuje heroické ctnosti Piu XII. řadu lidí překvapil, ačkoliv své přání přiblížit jej ke kanonizaci při mnoha příležitostech vyjádřil. V říjnu 2008 sloužil veřejnou mši u příležitosti padesátého výročí Piova úmrtí.

Ceremonie se jako host účastnil i vrchní rabín izraelského města Haify Šear-Jašuv Kohen. Ten tehdy uvedl, že kdyby byl býval věděl, že na shromáždění bude vzdána čest Piovi XII., pozvání by nebyl býval přijal.

Religionista Ivan Štampach uvedl pro DR: „Ačkoli byl Pius XII. jistě čestný člověk, byl to především chladný úředník, rozhodně z něj nevyzařovala například vřelost, kterou si lidé jako klad s křesťanstvím spojují. Jeho úlohu za druhé světové války nelze posoudit jako přisluhování Hitlerovi, nanejvýš jako určitou pasivitu. Kanonizace je ale krok, kterým se církev rozhoduje někoho dávat lidem za vzor. Zda takovým vzorem může být Pius XII., je přinejmenším sporné."

Další informace:

The Independent Anger as Pius moves closer to sainthood

SME.sk Pápež pobúril židov. Blahorečí Pia XII.