Evropská komise navrhne příští rok v létě zavedení bankovní daně, která má pokrýt náklady na případnou záchranu krachujících finančních ústavů v Evropské unii. Její představitelé o tom ve středu informovali novináře. Nezmínili se přitom o výjimce pro ČR, která bankovní daň nechce. Brusel nevylučuje ani zavedení daně z finančních transakcí, podle Evropské komise je ovšem výhodnější daň z finančních aktivit, jinak také nazývaná jako bankovní poplatek.

„Pro zdanění finančního sektoru existují dobré důvody i způsoby, jak toho dosáhnout. Jsem přesvědčen, že koncepce, s níž dnes Komise přichází, je správná a pomůže zajistit, aby finanční sektor spravedlivým způsobem přispíval na řešení nejnaléhavějších úkolů, s nimiž se EU i celý svět musejí vypořádat,“ řekl novinářům eurokomisař pro daně, celní unii, audit a boj s podvody Algirdas Šemeta.

Komise očekává, že zavedení speciální daně, která by se odvíjela od zisků finančních ústavů, by ročně mohlo vynést zhruba pětadvacet miliard eur, tedy více než 600 miliard korun. Banky by přitom měly zaplatit zhruba pět procent ze svých zisků. Přestože česká vláda podobné kroky odmítá a v červnu si na unijním summitu vyjednala osvobozující výjimku, Komise nic takového nezmiňuje. Naopak zdůrazňuje nutnost daň zavést v celé evropské sedmadvacítce.

Není vyloučené, že Brusel připraví i variantu zavedení daně z finančních transakcí, kterou v současnosti v EU vehementně prosazuje Německo a levicové politické strany, ale většina států ji jednoznačně odmítá. Prakticky jediným státem, který podobné zdanění v minulosti vyzkoušel, je Švédsko. Jeho vláda ale daň po čase zrušila, protože vedla jen k odlivu investorů, což by podle ekonomů mohlo hrozit i v celé unii.