Na Západním břehu vyrůstá první palestinská „osada“

Petr Jedlička

Stavbu prvního samostatného a čistě arabského sídliště na Západním břehu provázejí komplikace, které umožňují nahlédnout do složitosti fenoménu osad v současné fázi mírového procesu i vztahů mezi Izraelci a Palestinci obecně.

O zajímavý vstup do současné debaty o moratoriu na výstavbu izraelských osad na okupovaných územích Západního břehu Jordánu, která oddaluje začátek mírových rozhovorů, se ve středu postaral Gilad Erdan, telavivský ministr životního prostředí. Na vlnách rozhlasové stanice izraelské armády prohlásil, že se pokusí zablokovat právě probíhající výstavbu palestinské osady Rawábí — prvního a jediného z nových samostatných sídlišť, které si na Západním břehu staví od základu Arabové, počítáno od osmého století našeho letopočtu. Vedou ho k tomu prý ekologické důvody.

Nové sídliště údajně nemá dopracovaný systém kanalizace, čističek vody ani hospodaření s odpadem. V Rawábí má podle plánu bydlet na čtyřicet tisíc lidí a zanedbání příslušným otázek by dle izraelského ministra mohlo vést k vážnému poškození životního prostředí.

Bašár Masrí, ředitel jedné z developerských společností, jež výstavbu financuje, však Erdanova tvrzení odmítá. „Životní prostředí je pro nás velmi důležité. Při budování kanalizační sítě přímo spolupracujeme s americkými poradci,“ uvedl pro Jerusalem Post a dodal, že o vybudování systému nakládání s odpady soupeřily v konkurzu tři firmy ze Spojených států.

„Rawábí je dobře naplánováno. Jsme připraveni na jakoukoliv inspekci,“ řekl Masrí.

Rawábí, česky Vrchy, se staví od prosince 2009 v zóně A okupovaného území, přibližně dvacet kilometrů na sever od Jeruzaléma. Podle mírových dohod z devadesátých let je tato oblast plně pod správou palestinských orgánů. Izraelské úřady však kontrolují příjezdové cesty, přívod plynu a elektřiny. Ty může nechat Erdan uzavřít a v důsledku výstavbu skutečně zablokovat.

Typický problém

Události nicméně dodává velký význam teprve to, v jakém kontextu se odehrává.

×