Integrovaný registr znečišťování (IRZ) letos již pošesté umožňuje veřejnosti přístup k informacím o znečištění životního prostředí chemickými látkami. V souladu se zákonnými požadavky byly k 30. 9. 2010 zve­řejněny údaje o znečišťování životního prostředí v ČR za rok 2009. IRZ zaznamenal hlášení o únicích a přenosech od 1 403 podniků, přičemž v roce 2008 to bylo 1 168 podniků.

Sdružení Arnika údaje opět analyzovalo a sestavilo z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.

Ve srovnání s předchozím rokem se v žebříčcích největších znečišťovatelů v České republice kromě „známých firem“ objevují nové provozy, například přerovská slévárna Metso Minerals nebo laminátovna Savea ve středočeských Hudlicích.

Žebříčkům vévodí jako největší znečišťovatelé chemičky (DEZA, Spolana a Chemopetrol), hutě (Třinecké železárny, ArcelorMittal Ostrava), energetické provozy (Sokolovská uhelná — kombinát ve Vřesové, elektrárny ČEZu v Prunéřově a Počeradech) a podniky na výrobu dřevotřísky (jihlavské Kronospan CR a Kronospan OSB).

Oba jihlavské Kronospany ohlásily velký nárůst emisí formaldehydu. Vedení podniku změnu v ohlášených emisích formaldehydu zdůvodňuje změnou metodiky výpočtu. „Pro nás se potvrzuje jen to, co žádáme již dlouhou dobu, a sice, že by se na provozy Kronospanu měl aplikovat proces vydávání integrovaného povolení. Ve Velké Británii by tomu tak bylo. Celý podnik by se tak dostal pod lepší dohled orgánů státní správy,“ konstatovala vedoucí jihlavské pobočky Arniky Ing. Jana Vitnerová.

V kategorii rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek zahrnující i benzen a formaldehyd poklesly celkové emise z 390 na 340 tun, přičemž pořadí na prvních dvou místech se oproti loňsku nezměnilo. Obě místa patří chemickému průmyslu — Deze Valašské Meziříčí a Spolaně Neratovice. Na třetí a čtvrté místo se ale vyšplhaly právě provozy Kronospanu.

Oproti roku 2008 se podstatně zvýšilo množství dioxinů v odpadech. „Zejména množství dioxinů ohlášené v odpadech spalovnou nebezpečných odpadů v Trmicích je hodně vysoké,“ komentoval změnu vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.

Celkové množství látek nebezpečných pro vodní organismy se oproti loňskému roku zvýšilo z 30 tun na více než 48 tun. Na prvním místě skončila čistírna odpadních vod v Ostravě, u níž přibyly téměř 3 tuny emisí. Největší nárůst ohlásily Třinecké železárny, které vypustily o 5,4 tuny těchto látek více. Významný pokles naopak nastal u Lovochemie Lovosice a u čistírny odpadních vod v Rybitví v Pardubicích.

Nejvíce polétavého prachu označovaného také jako PM10 vypustil vloni ArcelorMittal Ostrava, na 2. místě skončila elektrárna Prunéřov a špatnou situaci v Moravskoslezském kraji „jistí“ 3. místem Třinecké železárny.

„Vysoké znečištění na Ostravsku dokládá skutečnost, že součet emisí ArceloruMittal a Třineckých železáren přibližně odpovídá součtu emisí ze šesti velkých elektráren z první desítky: Prunéřov, Počerady, Chvaletice, Opatovice, Ledvice, Třebovice,“ upozornil Ing. Milan Havel z Arniky. Pozitivní skutečností je, že většina provozů své emise významně snížila, ArcelorMittal dokonce proti roku 2008 o více než 40 %.

Množství látek poškozujících ozónovou vrstvu ohlášených do IRZ se zmenšilo, a to hlavně díky poklesu emisí těchto látek ze Spolany Neratovice asi o 530 kg. Žebříčky největších znečišťovatelů jsou v samostatném souboru ke stažení na webu Arniky.

„Jako každý rok budeme i letos sestavovat také žebříčky největších znečišťovatelů v  jednotlivých krajích České republiky,“ řekl Milan Havel Deníku Referendum. „To je ale náročné na zpracování. V nadcházejících týdnech k tomu postupně zveřejníme 14 tiskových zpráv, a lidé si budou moci v žebříčcích snadno najít, jestli nežijí poblíž nějakého průmyslového ‚špindíry‘.“