Sytý hladovému nevěří aneb „Chudá vdova dala víc než všichni ostatní“
Rut KolínskáStalo se běžným trendem moderní společnosti pokládat rovnítko mezi chudobu a sociální vyloučení. Nebo přinejmenším považovat sociální vyloučení za následek chudoby.
Letos máme dle vyhlášení Evropské komise bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Ve vyhlášení se píše: „Evropský rok 2010 je především informační a osvětovou kampaní, jejímž cílem je celospolečensky upozornit na problém chudoby a sociálního vyloučení, zvýšit povědomí o tomto tématu mezi širokou veřejností, vládami jednotlivých členských států, místní a regionální samosprávou, vyzdvihnout myšlenku přijetí individuální odpovědnosti a přispět k bourání stereotypů v nahlížení na sociálně vyloučené osoby. Evropský rok chce podpořit soudržnější společnost, která rozvíjí kvalitu života, společenský blahobyt a rovné příležitosti pro všechny. Zároveň je zopakováním politického závazku Evropské unie a členských států zásadním způsobem pokročit v oblasti vymýcení chudoby a sociálního vyloučení.“
Stalo se běžným trendem moderní společnosti pokládat rovnítko mezi chudobu a sociální vyloučení. Nebo přinejmenším považovat sociální vyloučení za následek chudoby, tedy považovat chudobu za příčinu sociálního vyloučení. Nechci polemizovat, že to tak nemůže být, ale vadí mi určitý formalismus, se kterým se tak automaticky děje, aniž by pojmy chudoba a sociální vyloučení byly jasně vymezeny. Obávám se, že kvůli tomu tu dochází k podivnému matení pojmů, a tudíž vytváření názorových stereotypů.