Lídři brněnských politických stran odmítají stavět hypermarkety

Hana Holcnerová

Ekologický institut Veronica ve spolupráci s Centrem pro životní prostředí a zdraví uspořádal dotazníkovou akci mezi brněnskými komunálními lídry, zaměřenou na postoje a plány v oblasti životního prostředí. O výsledcích v úterý informoval novináře.

V rámci předvolební kampaně vytvořil Ekologický institut Veronica ve spolupráci s Centrem pro životní prostředí a zdraví dotazník týkající se  problémů životního prostředí. Ze šestnácti oslovených lídrů kandidátek pro komunální volby v Brně jich na dotazy Ekologického institutu Veronica odpovědělo deset.

Jako nejlepší byly vyhodnoceny odpovědi Martina Andera (Strana zelených), který získal průměrnou známku 1,4, a Pavla Strnada (Moravané s ČSNS 2005) se známkou 1,9. Nejhůře dopadl Svatopluk Kalužík (Sdružení soukromníků ČR) se známkou 3,6 a Lubor Pospíchal (SPO Zemanovci) s průměrnou známkou 3,5.

„Ohodnotili jsme odpovědi politiků na každou z položených otázek v rámci pětibodové známkovací škály užívané ve školách, takže jsme získali nejen obrázek o postoji k jednotlivým problémům, ale průměrná známka je také indikátorem celkové politiky ve vztahu ke kvalitě ovzduší ve městě a globální ochraně klimatu,“ uvádí v tiskové zprávě Yvonna Gaillyová z Ekologického institutu Veronica.

Z vyhodnocení odpovědí vedoucích osobností brněnských kandidátek vyplývá, že překvapivě mnoho z nich nehodlá podporovat další výstavbu hypermarketů. Podporu má naopak vznik nízkoemisní zóny, zavádění čistějších paliv v dopravě nebo prachových filtrů pro automobily s dieselovými motory, ale také zlepšení podmínek pro pěší a cyklisty.

Podle Miroslava Šuty, odborného konzultanta z Centra pro životní prostředí a zdraví, je dobrou zprávou, že mnozí brněnští politici uvažují o zavádění v zahraničí již úspěšně odzkoušených opatření pro čistší ovzduší.

„Po volbách chceme nabídnout zvoleným zastupitelům podrobnější informace o konkrétních zkušenostech s nízkoemisními zónami, s prachovými filtry nebo zaváděním mýtného. Není důvod, aby se Brno nepřidalo k mnoha evropským městům, kde už taková opatření fungují,“ uvedl Miroslav Šuta.

Předvolební dotazování se uskutečnilo v rámci projektu „Dva v jednom“ pro ochranu ovzduší a klimatu Ekologického institutu Veronica a mezinárodního projektu „Soot free for Climate“, který v České republice koordinuje Centrum pro životní prostředí a zdraví. Podobná předvolební dotazování jako v Brně proběhla také v Českých Budějovicích, Brně a v Plzni.