Zprivatizovaná politika aneb Ministerstvo věcí nečitelných
Jiří PeheNebezpečím pro českou demokracii není zlovolné rozehrávání kauz, načasovaných před volby, jak si myslí někteří analytici a komentátoři, nýbrž samotná událost, při které agentura ABL sledovala politiky na Praze 11.
Poté, co média zveřejnila zprávy, že soukromá bezpečnostní agentura ABL sledovala před čtyřmi roky politiky ODS na Praze 11, rozpoutala se typicky česká diskuse. Komentáře k této kauze se tudíž nejčastěji zabývají klasickou otázkou „komu to slouží?“
Hlubokomyslné odpovědi na tuto otázku, kterou s oblibou kladli v různých diskreditačních kampaních zejména komunisté, pak nabízejí celou škálu vzrušujících konspiračních teorií. Jde prý o boj v rámci ODS. Nebo je za tím snaha zdiskreditovat Věci veřejné, neboť bývalý šéf ABL Vít Bárta je nyní ministrem dopravy za VV a jeho strana řídí v osobě Radka Johna i ministerstvo vnitra. Ale kdo ví, možná je za vším TOP 09, která by mohla z aféry vytěžit v komunálních volbách. Nejtemnější scénáře pak naznačují skutečně apokalyptické cíle aféry: byla prý rozpoutána, aby mohla vzniknout velká koalice ODS a ČSSD!
Známý politický katastrofista Bohumil Doležal se s tím nepáře a jde přímo ke kořenům bolševické otázky „komu to slouží?“ Je prý podivné, že si ještě nikdo nepovšimnul nápadné podobnosti s akcí „Monte Argentario“, kterou to údajně „připomíná mohutně”. Podle Doležala někdo umístil doprostřed koalice před volbami minu a ta teď, v příhodné chvíli, bouchla. Čím víc se koalice bude hádat, tím hůř pro ni. ČSSD to může jenom z ústraní přiživovat. V našem veřejném životě se pevně uchytil paroubkismus, míní politolog.
A pokračuje: „Kdo si objednal Monte Argentario, není jasné stejně, jako není jasné, kdo si objednal sledování paní Šorfové a celý ten rumrajch, jenž se od toho odvinul. Rukopis obou akcí je stejný, takže skoro bych řekl, že hybatelem je jedna a tatáž osoba (právnická či fyzická) a že fyzické osoby, které se na rozpoutání akce podílely, by bylo třeba označit a velmi rázně vypudit z politiky nebo ze slušné společnosti, pokud v politice nejsou.“
Ovšem až na to, že kauzy ČSSD dosud také nikdo nevyšetřil, protože v tom tato strana jede dlouhodobě s ODS. U moci se vystřídaly, metody mají stejné - ani jedna z nich nedopustila ani náznak vyšetřování kauz té druhé, protože by se mohly provalit ty jejich.
Mezi těmito stranami není v tomto směru žádný rozdíl. Zde nejde o to, že strana vlevo je čistá jak beránek Boží, zatímco vpravo vypouští kouř ďábel z jeskyně, ale o to, že všichni společně pokládají politiku za příležitost k vlastnímu obohacení, vlevo, vpravo, uprostřed, nahoře, dole - všechno jedno. Jestliže tedy dnes ČSSD říká, že by rádi věřili principu "padni komu padni", jde o čiré pokrytectví. Kdyby se tento proncip měl skutečně naplnit, ODS a ČSSD by již neexistovaly, alespoň ne v té nechutné podobě, jako dnes.