Drábek v ČT: Šikanovaní lidé mohou psát anonymní stížnosti
Dušan RadovanovičMinistr Drábek soudí, že v případě šikany se svého práva mohou zaměstnanci domáhat třeba anonymně, úřady práce prý všechny podněty prošetří. Podle odboráře Středuly však žije Drábek zcela mimo realitu.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) ve čtvrtek v pořadu ČT Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové obhajoval své plány na omezení práv zaměstnanců. Proti němu se v debatě postavil předseda odborového svazu KOVO Josef Středula a člen iniciativy ProAlt Lukáš Němec. Ministrovi sekundovali majitel firmy Jiřím Belinger a manažer pracovní agentury Rudolf Pavlík. Šestici doplnila nezaměstnaná vysokoškolačka Jana Kubánková.
Ministr vysvětloval svůj záměr, podle něhož zaměstnanci, kteří ukončí pracovní poměr na vlastní žádost, nebo se na něm dohodnou, budou pobírat sníženou podporu. Podle ministra Drábka se to však nebude vztahovat na ty, kdo odejdou z vážných důvodů jako je nevyplácení mezd, nemoc či potřeba starat se o rodinného příslušníka.
Prokázat šikanu je nemožné
Oponenti však upozorňovali, že jednou ze základních motivací k dobrovolnému ukončení pracovního poměru může být šikana, či fakt, že zaměstnavatel vytváří zaměstnancům nesnesitelné pracovní podmínky. Podle Drábka má však zaměstnanec možnost se svého práva domáhat.
„Ten člověk ale často nemá a nemůže mít dostatek důkazů, aby se bránil. Zaměstnavatel tam napíše jiný důvod a nemůžete mu to dokázat,“ upozornil odborář Středula. Lukáš Němec zase zdůraznil, že stanovené vážné důvody je možné vykládat tak volně, že není vůbec jasné, zda se do nich šikana vejde.
„V bodě sedm se zmiňují jiné vážné důvody — etické, mravní, náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele. A tohle bude vykládat úředník na úřadu práce. To je zcela volná interpretace,“ upozornil dále Němec. Ministru Drábkovi připomněl, že každý zaměstnanec odvádí příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, má tudíž v případě potřeby na dostatečnou podporu nárok.
Na argumenty zareagovala i moderátorka Jílková. „Lidé se bojí o práci. Když je někdo z malého města a bude si stěžovat na úřadu práce, pak se o něm rozšíří, že udává a už ho raději nikdo nezaměstná,“ namítla Jílková.
Drábek reagoval tím, že není možné, aby se dopředu počítalo s nedodržováním zákonů. Domáhat se svého práva lze podle Drábka i anonymně. „Pokud ministerstvo dostane podnět, byť anonymní, tak ho předává k šetření úřadu práce,“ uvedl Drábek, čímž donutil k úsměvu odboráře Středulu.
„Já se musím smát, vy nežijete v realitě. Vůbec nevíte, co se ve firmách děje,“ reagoval Středula. „Stanovení toho, kdy člověk dostane podporu 65 procent a kdy jenom 45 je prostě nesmyslné,“ uzavřel Středula.
Neplnohodnotné pracovní poměry vedou k práci načerno
Moderátorka Jílková dále upozornila na problém, kdy zaměstnavatelé propouští zaměstnance, pošlou je na úřad práce a následně je zaměstnají jako brigádníky, aby ušetřili. Středula v pořadu zdůraznil, že odborový svaz Kovo dal již před rokem tehdejšímu ministrovi Nečasovi jména velkých firem, které tímto způsobem postupují. Namísto zásahu proti firmám je ale výsledek ten, že se možnost tzv. nekolidujícího zaměstnání zruší. „To je Kocourkov,“ pohoršil se Středula.
Podle Drábka však v důsledku této možnosti zaměstnavatelé nevytvoří nové stabilní pracovní místo a místo toho využívají nekolidující zaměstnání. „To nekolidující zaměstnání je navíc prakticky nekontrolovatelné, protože nevíte, kolik ten člověk skutečně odpracuje a zda zbytek peněz nedostává načerno,“ vysvětlil Drábek.
Podle manažera pracovní agentury Pavlíka i Lukáše Němce z ProAltu však tato politika povede pouze k tomu, že se reálně zvýší práce na černo. Drábek je ale přesvědčen, že nekolidující zaměstnání nahradí veřejná služba. „Ta je dnes využívána jen ve velmi malé míře,“ uvedl Drábek. Středula však namítl, že práce v současné době prostě není.
Shoda ministra s odborářem: pracovní agentury jsou otrokářské
Posledním bodem byla problematika pracovních agentur, které podle Rudolfa Pavlíka z velké části jednají s lidmi jako s otroky. „Existují agentury, které vedou zaměstnance k tomu, aby odpracoval co nejvíce hodin, třeba 406 hodin, místo maxima 150,“ uvedl Pavlík.
Ministr Drábek i odborář Středula se zde shodli, že je to velmi vážný dlouhodobě neřešený problém, na němž jsou připraveni spolupracovat. Drábek na závěr přislíbil tvrdé zpřísnění kontrol.