Průměrný důchod se od ledna zvýší o 371 korun měsíčně na 10 494 korun. Tedy o 3,66 procent. Dnes valorizaci schválila vláda, rozhodla se pro minimální navýšení vyžadované zákonem. Zvýší se i vyměřovací základ. O schválených změnách v důchodech novináře informoval premiér Petr Nečas.

„Schválení valorizace znamená nárůst reálné výše důchodů o 1,4 procenta," uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 s tím, že další navýšení není v současné ekonomické situaci možné.

Opozice považuje vládou schválenou valorizaci za nízkou. Podle sociálnědemokratického europoslance Jiřího Havla to znamená, že důchodci, kteří mají jedny z nejmenších důchodů vzhledem k platu v EU, budou finančně ztrácet.

„Životní náklady důchodců rostou tradičně rychleji než oficiální inflace. Další navýšení není možné proto, že pánové Kalousek a Nečas snížili příspěvky do důchodového fondu cca o 20 miliard ročně. A tak vlastně říkají, že k navýšení nejsou právě ty peníze, o které důchodce připravili,“ uvedl Jiří Havel pro Deník Referendum.

Nečas ale argumenty opozice odmítá. „Do konce volebního období zaplatíme za toto nařízení vlády dohromady 60 miliard korun, v tomto světle se ukazuje výtka, že nemyslíme na penzisty, jako naprosto lichá," uvedl s tím, že podle statistických šetření se výdaje důchodců například na zdravotní péči zvýšily od roku 2008 o stokorunu na 400 korun měsíčně.

Základní výměra důchodů se podle nařízení vlády zvýší o 60 korun na 2 230 korun a procentní výměra každého důchodu přiznaného před koncem letošního roku o 3,9 %. Celkový finanční dopad zvýšení důchodů na státní rozpočet bude v roce 2011 činit 12 899 miliard korun. Zvýšení se týká všech typů důchodů, tedy nejen starobních, ale i invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích.

Vláda rozhodla také o navýšení příspěvku k důchodům účastníků odboje vedeného za osvobození Československa, některým pozůstalým po nich a lidem perzekuovaným po roce 1948. Ten by se měl zvýšit o 3,9 %. Výše příspěvku se řídí podle délky odboje či věznění.

U účastníků odboje se pohybuje ve výši 50 korun za každý měsíc odbojové činnosti, minimálně však činí 200 korun. U politických vězňů z období po převzetí moci komunistickou stranou se pak pohybuje na 50 korunách za každý měsíc vězení. Příplatky k důchodům v současnosti pobírá 23 000 lidí. Celkové náklady na jejich navýšení dosáhnou z rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí zhruba 17 milionů korun.

Změny se dočkají i lidé, kteří začnou pobírat důchod po roce 2011. Všeobecný vyměřovací základ za rok 2009 se zvýší z 23 280 na 24 091 korun. Přepočítací koeficient pro jeho úpravu se potom zvedne z 1,0184 na 1,0269. Zvýší se i částky pro stanovení redukčních hranic, u první hranice z 10 500 na 11 000 korun a u druhé z 27 000 na 28 200. Na základě těchto částek se potom vypočítávají důchody.

„Tyto redukční hranice dojdou ještě změny v příštím roce v souvislosti s nálezem Ústavního soudu," uvedl Drábek k výpočtu vyměřovacího základu. Vláda se totiž v příštím roce bude muset vyrovnat s nálezem soudu, podle kterého stát při výpočtu důchodů málo zohledňuje výši dosaženého výdělku.

Nový vyměřovací základ tak bude podle Drábka platit pouze do konce příštího září, tedy data, do kterého má vláda podle Ústavního soudu na jeho nález reagovat.