Jiří Paroubek usiluje o snížení poplatků v lékárnách na deset korun za jeden recept. Jedná se o kompromis, který by byl přijatelný pro středové strany — lidovce a zelené.

Paroubkovu iniciativu vedoucí k hledání společného řešení přivítal šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. „Stávající situace pro nás provozovatele veřejných lékáren také není příjemná a přijatelná, protože ve veřejnosti vznikl mylný dojem, že těch 30 korun zůstává nám lékárníkům, ale to není vůbec pravda," uvedl Hampel.

Regulační poplatek se podle Hampla „utopí" v nepřehledném systému cen a doplatků léčiv. Lékárníci tento systém dlouhodobě kritizují a také se snaží prosadit jednotné ceny a doplatky na léky ve všech lékárnách v zemi, protože si to přejí pacienti. „Jsme kdykoliv připraveni společně s Jiřím Paroubkem a dalšími politiky hledat a nalézt nejlepší řešení pro pacienty," uzavřel Hampel.

„Pokud jde o zdravotnické poplatky, tak to největší zlo, které tam teď je — pokud nejsme schopni získat partnery, potřebných 101 hlasů pro zrušení poplatků — je aspoň zrušení či omezení poplatků za léky v lékárnách," uvedl předseda ČSSD. Stačilo by podle něj ponechat placení pouze symbolické částky, třeba deset korun za recept.

Nyní se v lékárnách platí 30 korun za každou položku na receptu. Kromě třicetikorunového poplatku za každou položku na receptu nemocní platí ještě 30 korun za návštěvu u lékaře, 60 korun za každý den v nemocnici a 90 korun za návštěvu pohotovosti.

Jisté zmírnění už se podařilo ve sněmovně prosadit, a to pro děti do 18 let, které nemusí platit poplatky u lékaře. Spolu s důchodci pro ně byl také na polovinu snížen pětitisícový limit všech poplatků zaplacených za rok. ČSSD se dlouhodobě snaží poplatky zrušit.

Česká republika zaručuje svým ústavním pořádkem právo občanů na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění. Poplatky ve zdravotnictví projednával v květnu 2008 i Ústavní soud, který se až do té doby opakovaně stavěl proti zpoplatnění zdravotnické péče. Při změně právního názoru Ústavního je potřeba devíti hlasů (soudců je obvykle patnáct), tehdy jich však návrh na zrušení zákona podpořilo pouze osm. Ústavní soud tedy neměl pravomoc tento návrh zamítnout, přesto tak učinil.