Brazilci nedaleko Ria de Janeiro staví údajně největší přístav s průmyslovým komplexem na světě. Projekt je oficiálně pojmenován Dálnice do Číny a měl by podpořit vzrůstající obchodní spojení mezi Jižní Amerikou a asijskou velmocí.

Výstavba přístavu v Azu bude podle odhadů stát více než dvě a půl miliardy dolarů. Rozlohou je větší než dvanáct tisíc fotbalových hřišť a měl by být schopen přijímat i ty největší nákladní lodě světa.

Podle komentátorů je přístav nejviditelnějším symbolem expanze Číny do Latinské Ameriky. Každoročně by tudy měly putovat miliony tun železné rudy, obilí, sóji nebo ropy, které by měly pomoci k uspokojení stále rostoucí čínské poptávky po přírodních zdrojích.

„Tento projekt začíná novou éru vztahů mezí Brazílií a Čínou,“ řekl ministr ekonomického rozvoje státu Rio de Janeiro Julio Bueno při návštěvě několika desítek čínských obchodníků, kteří si rozestavěný přístav přijeli prohlédnout.

Nová čínská strategie: získat přístup k surovinám

Nová fáze vztahů mezi Brazílií a Čínou je součástí širší čínské ekonomické a diplomatické strategie, která nabádá čínské společnosti, často státní, k investicím v zahraničí. Záměrem investicí čínské vlády do zahraničních projektů je údajně získat co nejširší přístup k nerostnému bohatství, energii a potravinám.

Podle ekonomů by měla Čína tento rok předstihnout Japonsko a stát se druhou největší ekonomikou světa a již nyní je nejspíše největším světovým spotřebitelem elektrické energie. Asijská velmoc se tento rok také stala největším zahraničním investorem v Brazílii, kam za první pololetí letošního roku přinesla na dvacet miliard dolarů.

Podle studie poradenské společnosti Deloitte dosáhnou čínské investice v Brazílii v dalších letech na hranici čtyřiceti miliard dolarů v oblastech, jako jsou telekomunikace, infrastruktura, těžba surovin a zpracování oceli, ale také zemědělství nebo biopaliva.

Číňané ale v Latinské Americe neinvestují pouze v Brazílii. Čínská vláda letos podepsala bilaterální obchodní dohody s Ekvádorem za pět miliard dolarů a s Peru ve výši jeden a půl miliardy, zaměřující se na stavbu elektráren, infrastruktury nebo v případě Ekvádoru na těžební průzkum.

Michael Klare, autor knihy Rising Powers, Shrinking Planet o zápasu mocností o nerostné suroviny, popisuje dnešní Čínu jako zemi závislou na skupování planety.

„Čínské úřady jsou si vědomy toho, že aby udržely neustálý růst své ekonomiky, musejí zajistit průmyslu dostatek energie a nerostných a dalších základních surovin,“ řekl v rozhovoru pro deník Guardian, ale dodal, že jejich importní strategie již není pouhými obchodními transakcemi.

„Snaží se o vytvoření multipolárního světa, kde žádná velmoc, myslím tím Spojené státy, nehraje dominantní roli. Proto se snaží posílit vztahy s regionálními mocnostmi, jako jsou Brazílie nebo Jihoafrická republika,“ dodal Klare.

Další informace:

The Guardian Brazil's huge new port highlights China's drive into South America