Člověk se opravdu nestačí divit, seriál na téma „kdo z prospěchářů předhoní druhého vlastní neurvalostí“ předvádějí české, údajně demokratické strany jako na běžícím pásu. A je zcela jedno, jestli jde o ODS, TOP 09, Věci veřejné nebo ČSSD. (O předvolební kampani v tomto smyslu jsem psal již několikrát, například ZDE , ZDE a ZDE.)

Strana Věci veřejné (VV) opravdu „důstojně“ navázala na své předvolební hlídky, které se podle odborníků nikterak nelišily od hlídek neonacistické Dělnické strany. Lídrem Věcí veřejných v Chodově na Sokolovsku se stal Ladislav Paštéka, nedávný člen Národní strany. Ta svou politikou volně navazovala na české prvorepublikové ultrakonzervativce a fašisty. Předobraz její politiky ztělesňuje období těsně před okupací Československa nacisty, které je označováno jako „druhá republika“ a které se  vyznačovalo masivním omezením občanských práv a svobod.

Národní strana ukončila svou činnost koncem loňského roku. Verbálně útočila proti Romům. Na svém webu zveřejňovala protiromské pomlouvačné články a posměšky, rušila pietní akt na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, provokovala s umístěním vlastního „pomníku“ na uctění koncentráčnických dozorců v katastru téže obce. Asi nejznámější akcí Národní strany proti Romům bylo zapracování studie s názvem „Konečné řešení otázky cikánské“ do stranického programu a její prosazování navenek. Název studie odkazuje ke „konečnému řešení židovské otázky“, jak jej nazvali a praktikovali za druhé světové války nacisti. Je za ni souzen její autor Jiří Gaudin, který ji představil právě u „památníku“ instalovaném Národní stranou nelegálně v Letech. Podle obžaloby navrhuje v dokumentu po vzoru nacistů nucený odsun Romů z Česka do Indie a podněcuje nenávist k Romům.

Paštéka v Národní straně působil velmi aktivně, byl přímo na Karlovarsku členem takzvané Národní gardy a hlídkoval s ní v karlovarské čtvrti Drahovice. A údajně působil i v internetovém rádiu provozovaném touto stranou. Předseda Věcí veřejných Radek John nemá s Paštékovým členstvím ve VV a s jeho kandidaturou žádný problém. „Právo vyzrát má každý s výjimkou komunistů - tam jsme striktní,“ dodal John. Dřívější členství v komunistické straně je podle stanov VV nepřípustné a v tomto ohledu bude podle něj strana přísná, Národní strany se to však netýká. „Odkázal bych na repliku bývalého premiéra Miloše Zemana: ‚Jen idiot nemění své názory‘,“ citoval John bývalého šéfa vlády, který si toto úsloví „půjčil“ od Winstona Churchilla.

Moc rád bych věděl, proč komunista, který - například - vystoupil ze strany na začátku devadesátých let, nemá právo vyzrát, kdežto fašista, který byl členem Národní strany ještě před několika měsíci, toto právo má. Nejlépe to nejspíš zdůvodnil sám Paštéka http://www.novinky.cz/domaci/211053-lidrem-vv-na-sokolovsku-je-byvaly-clen-narodni-strany.html, který na dotaz deníku Právo, zda změnil některé názory s přechodem k Véčkařům, uvedl, že to nebylo potřeba: „Ať si každý zkusí porovnat programy obou stran a zjistí, že je to skoro to samé. Je třeba se ale na ty věci dívat bez zášti.“ Teprve když si člověk uvědomí, že za VV byli do sněmovny zvoleni nejméně dva poslanci, kteří byli členy někdejší KSČ (Stanislav Huml a Jiří Štětina), hned je mu jasné, že pověstná zásadovost Radka Johna opět zvítězila. A to je pro výsledek voleb to nejdůležitější.

I ČSSD pokračuje v předvolebních manévrech, které na dálku páchnou xenofobií a rasismem, jakoby se nechumelilo. Po ČSSD v Praze 5, která jde do voleb s programem, za nějž by se neonacistická Dělnická strana nemusela stydět, vyhlásila svůj nástup mostecká sociální demokracie. Její lídr Karel Novotný jde do voleb s billboardem, na němž se hrdě tyčí nápis: „Proč bych měl litovat, že jsem ve svém domově národnostní většinou? Jeden stát, jedna pravidla!“

„Vím, že je to na hraně. Sociální systém je ale bohužel nastavený tak, že jsou lidé naštvaní, protože vidí, jak platí na poště nájmy a kolik si před nimi vybírá rodina žijící ze sociálních dávek,“ obhajoval v MF Dnes svou kampaň Novotný, který tvrdí, že jeho billboardy jsou jen využitím emocí lidí v kampani. Je to ten samý Novotný a ta samá buňka ČSSD, která loni rozjela petici, v níž vyzvali mosteckou radnici, aby zrušila úlevy na nájemném pro obyvatele romského sídliště Chánov. Vedení města chtělo systémem úlev zabránit odchodu obyvatel ze sídliště, pro něž nemá náhradní ubytování.

Na počínání Prahy 5, která jde stále do voleb s billboardovým heslem „Pryč s narkomany, bezdomovci a hernami“ (Smíchovští sice slíbili, že plakáty odstraní, ale ty jsou stále vyvěšeny) reagoval úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka více než alibisticky. A stejný přístup má i v tomto případě: nejdříve xenofobní heslo hájil, potom žádal o jeho stažení. Sobotka vydal v úterý prohlášení, v němž stojí, že „politika ČSSD není a nebude založena na sociálním či národnostním rozdělování společnosti. ČSSD vždy hájila a hájí sociálně demokratické hodnoty rovných práv a rovných příležitostí a také politiku integrace sociálně vyloučených skupin občanů. Takový postup upřednostňuje před zjednodušujícími řešeními, založenými na nebezpečném populismu, represi a rozdělování společnosti. I proto jsem požádal mosteckého lídra ČSSD Karla Novotného o stažení uvedeného hesla z volební kampaně ČSSD.“

Znělo by to krásně, kdyby šéf ČSSD den před tím neřekl v rozhovoru pro MF Dnes doslova toto: „Je to poměrně komplikované heslo. Dá se interpretovat různým způsobem a já to nevidím jako něco, co by mělo někoho nějakým dramatickým způsobem popuzovat. Myslím, že nevybočuje z billboardů, co mají jiné standardní politické strany.“ Někdo tedy Sobotkovi, kterému je evidentně rozdělování společnosti podle národnosti zcela lhostejné, dobře poradil, jak má změnit svůj přístup k věci.

Krajský předseda ČSSD Petr Benda řekl, že místním sdružením do kampaně nezasahuje, a pokud něco takového použila, musí vědět proč. Ani Josef Tancoš, místopředseda mostecké ČSSD a poslanec, se nedomnívá, že by heslo, které jeho strana použila, bylo diskriminující či urážlivé. Tancoš se sám podílel na již zmíněné petici. A Novotný na Sobotkovu výzvu reagoval tak, že nechá o stažení billboardu v místní ČSSD hlasovat.

V souvislosti s Paštékovou kandidaturou vyzval Bohuslav Sobotka Věci veřejné, aby jej stáhly z kandidátky: „Chtěl bych požádat majitele strany VV pana Víta Bártu, aby se zasadil o to, aby prostřednictvím strany VV nepronikali do veřejného života lidé, kteří byli aktivní v extremistických skupinách a v extremistických hnutích.“ Podle Sobotky VV přebírají odpovědnost za tuto nominaci. „Strana VV by se s touto odpovědností měla vyrovnat a pana Paštéku by měla okamžitě z kandidátky stáhnout,“ konstatoval Sobotka.

Inu dobrá, pan Sobotka má v tomto nesporně pravdu. Ale zapomíná jaksi uvažovat o vlastní odpovědnosti za ty kandidáty ČSSD, kteří sice nikdy nebyli členy extremistických stran, ale chovají se úplně stejně. Hra na „vadí — nevadí“, kterou nám šéf ČSSD předvádí, není o nic méně pokrytecká než počínání Radka Johna.

Tento hrubý populismus strany používají, protože nemají čím oslovit voliče. V širších souvislostech lze říci, že na této předvolební kampani můžeme sledovat vyprázdněnost naší „demokracie“ v přímém přenosu. Věci veřejné, ODS a TOP 09 se předhánějí ve lhostejnosti vůči krajně pravicovému extremismu a rasismu, sociální demokracie, která má sociální cítění tak říkajíc v popisu práce, namísto citlivého řešení problémů nabízí vyvolávání zášti vůči menšinám a lidem bez domova.

Ti samí politici, kteří jako jediní mohou změnit sociální systém, který je podle nich špatný, pokřikují, že sociální systém je špatný — a z toho důvodu úmyslně vzbuzují negativní emoce vůči Romům, což prý umožní rozproudění diskuse na dané téma. Může něco znít více absurdně? Všichni společně tak mimojiné legitimizují krajně pravicové strany a „myšlenky“. A zadělávají tím na obrovský průšvih, posun k extremizaci společnosti vede vždy ke zvýšení násilí. A vždy to odnese tzv. vnitřní nepřítel, v tomto případě Romové.

No nic, proč si stěžovat — prohlubování nesnášenlivost a nenávisti vůči menšinám přeci slouží správné věci: nejde o nic menšího než o to, aby pár korytářů mělo větší šanci udržet se nebo se dostat nazpět tam, kam korytáři nezbytně patří.