Pane Veis, s plně s Vámi souhlasím, což se mi málokdy na DR v souvislosti s atomovou energií stává. Jen chci podotknout, že ač nemám moc důvod se tohoto pána zastávat, pan Drobil tak trochu nemůže za nešťastný pojem „obnovitelné zdroje energie“. Nic takového jako obnovená energie ve vesmíru neexistuje!
Pokud půjdeme skutečně do hloubky, pak atomový reaktor je docela podobný slunci, jediným podstatným rozdílem je, že pracuje v dost jiném časovém horizontu :). Považoval bych za moudré zbavit se pojmového oxymóronu „obnovitelné zdroje energie“ a začít používat adekvátní pojmy: např. „Zdroje s nulovou bilancí CO2“ či „Zdroje s minimální ekologickou stopou“ atd... V tom případě je pak AE skutečně poměřitelná s vodními, větrnými, slunečními, biomasovými a geotermálními zdroji. Mám pocit, že tímto směrem míří i pan Drobil, který je v podstatě nucen přejímat naprosto stupidní slovník. Samozřejmě to nic nemění na argumentech týkajících problémů s odpadem, bezpečnostní rizika, dopad na krajinu atd., které by měli být patřičně zohledňovány při budování jakýkoliv energetických zdrojů. Argument obnovitelnosti či nebo neobnovitelnosti je však lichý – to je prostě fyzika.