Jak praví Wikipedie, „jádro pudla je ustálené slovní spojení, které vešlo do slovníku jako rčení, přirovnání. Znamená pochopení smyslu nějaké léčky nebo podvodu nebo objevení skryté podstaty věci a jednání.“

Evidentně na ně narazil ministr životního prostředí Pavel Drobil, když ho osvítil nápad a dospěl k názoru, že je třeba Evropské unii navrhnout, aby se „jádro zařadilo mezi obnovitelné zdroje“, což je pro změnu citát ze zprávy ČTK. Jen si nejsem jist, co měl ministr Drobil víc na mysli — zda chtěl nastražit Bruselu léčku nebo zda opravdu objevil skrytou podstatu věci. Vypadá to, že se snažil o obojí.

Jestli mu dobře rozumím, je mu celkem jedno, jak je to s obnovitelností jaderného paliva do elektrárenských reaktorů ve skutečnosti, ale jde mu o to, jak je to na papíře - a ten, jak ví každý grafoman, snese všechno. Bude-li uran papírově prohlášen za obnovitelný energetický zdroj, hravě se vejdeme do stanovených limitů podílu energie z takových zdrojů vyrobené. Co víc, každý další temelínský blok, který ČEZ uvede do provozu, nám umožní limity nejen plnit, ale dokonce i vzorně plnit. A co ještě víc, bude to pro nás, občany ČEZka výhodné: budeme moci z unijních fondů čerpat peníze na podporu obnovitelných zdrojů. Tedy také na rozšíření Temelína. Jak prosté, milý Watsone!

Nemohl jsem v tu chvíli nevzpomenout na jiný energetický majstrštyk, jenž pamatuji z dob minulých, jehož rukopis návrh páně ministra nese. Na papíře tehdy v této zemi veřejná elektrická síť dodávala proud o napětí 220 voltů, fakticky ovšem v celých pražských čtvrtích zásuvky neposkytovaly jiné napětí než 120 V. Bylo tomu tak i na Malé Straně, kde jsem hned vedle amerického velvyslanectví bydlil a všude zakopával o malé transformátory. Američanům by se těch 120 voltů náramně hodilo, nijak moc se to neliší od jejich 110. Jenomže, protože na papíře takové napětí neexistovalo, stála mezi nimi a námi opona nejen železná, nýbrž i transformátorová a hned dvojnásobná: na naší straně stál jeden, měnící skutečných 120 V na papírových 220 V, na jejich druhý, uvádějící napětí do původního a jejich přístrojovému vybavení vyhovujícího stavu.

Dnes už je ten první transformátor ve šrotu, kam patří i návrh ministra Drobila. Když už chce polepšit postavení jaderné energetiky — a proč ne, soudím, že se jí nasazuje mnohem větší psí hlava, než jakou si zaslouží — pak nechť tak učiní její obhajobou a zasazováním se o snížení povinných procent vyrobených z opravdu a nikoli jen papírově obnovitelných zdrojů. Nejspíš dostatečnou podporu nezíská, ale nebude alespoň směšný.

Bohužel, právě o to se však obhajobou svého nápadu snaží čím dál víc. Obnovitelné jádro pudla však neobjeví.