„Co je paklíč proti akcii? Co je vloupání do banky proti založení banky? Co je zabití člověka proti jeho začlenění do výrobního procesu,“ libuje si Macheath v Brechtově Krejcarovém románu, který německy vyšel už v roce 1934 (česky Odeon 1978, překlad Rudolf Vápeník a Ludvík Kundera, citát na str. 225), ale stejně jako propojení zločinu a kapitalismu nijak neztratil na aktualitě. Jak blízko mají ke zločinu právě banky, popsal na těchto stránkách před časem Tomáš Tožička.

Velké banky nepochybně hrají zásadní roli při udržování současného systému v chodu. Že to není role zrovna slavná, pochopila i neinformovaná veřejnost nejpozději v září 2008, kdy zkrachovala čtvrtá největší americká investiční banka Lehman Brothers. Je to datum, které se označuje jako počátek krize, o níž dnes bankéři jásavě hlásají, že už je za námi. Blázen, kdo jim to věří.

Deutsche Bank za rok 2009 vydělala pět miliard euro. Heiner Flassbeck, hlavní ekonom Konference spojených národů pro obchod a rozvoj (UNCTAD), k tomu říká: „Není to žádný skutečný příjem, jsou to prostě čísla v nějaké knize. … nejen Deutsche Bank se podařilo ceny určitých cenných papírů, s kterými obchoduje, vyhnat do výšky…, ale jednou se ceny zase normalizují a zdánlivé zisky se rozplynou.“