Záměr stavby obří fotovoltaické elektrárny na stohektarovém pozemku poblíž Boru na Tachovsku je v současné době hlavním tématem ve městě, důležitějším než komunální volby. V třítisícovém Boru i okolních osadách kolují podpisové archy „pro" a hlavně „proti" stavbě. Investor, německá firma GIS-Solar, už několikrát zvýšila finanční nabídky pro město. Na nevyužité orné půdě za Borem chce postavit zdroj o výkonu 43 megawattů za 3,4 miliardy korun, zatím největší v Plzeňském kraji, zjistila ČTK.

V polovině srpna se konalo mimořádné zastupitelstvo, jež svolala třetina zastupitelů, kteří projekt podporují. Nejvyšší orgán města se ale nakonec dohodl, že hlasování o změně územního plánu odloží na dobu, až investor seznámí se svým záměrem občany. Poslední řádné zastupitelstvo 29. září by podle Myslivce mělo zaujmout k projektu stanovisko, aby to nepřenechalo nastupujícímu vedení radnice.

Před třemi týdny se při prezentaci investora většina lidí proti stavbě postavila. „Vím jen o málo lidech, kteří souhlasí," řekl ČTK starosta Boru Petr Myslivec. Podle něj takový obří zdroj nepatří do volné krajiny. „Snažíme se tady budovat turistická místa, rekonstruujeme zámek a park. A pak tu necháme postavit něco takového," dodal. Navíc peníze slibované městu nejsou podle Myslivce jisté.

Majitel pozemku, soukromá osoba z Brandýsa nad Labem, požaduje změnu územního plánu, aby tam mohl stavět. Už loni nedostal kvůli vysoké bonitě půdy a narušení krajinného rázu souhlas kraje, a proto nebyla elektrárna zanesena do nového územního plánu platného od ledna. Podle starosty má vlastník pozemku rezervovaný výkon pro plánovaný zdroj.

Pokud by zastupitelé změny v územním plánu schválili, bude podle Myslivce jejich provedení trvat minimálně půl až tři čtvrtě roku a investor by mohl začít se stavbou nejdříve v polovině roku 2011.

Pozemek o rozloze 101 hektarů leží mezi Borem a jeho částí Nový Dvůr. Jde o ornou, ale neobdělávanou půdu. Elektrárna má zabrat asi 64 hektarů plochy. GIS-Solar, který má instalace v Německu, nabízí městu finanční kompenzace. Kromě deseti procent akcií v nově vytvořené společnosti na provoz elektrárny ještě celkem 250 milionů korun po stavebním povolení a následné kolaudaci a dále daňové výnosy po dobu fungování zdroje. Před vstupem do akciové společnosti varovali radnici právníci i organizace Transparency International.

V Boru se nyní sbírají podpisy obyvatel. Pokud jich bude dost, zastupitelé k nim přihlédnou. Pokud ne, zvažují vyhlášení místního referenda. „Většina lidí v Boru i v okolních vsích je proti stavbě. Naše petice, na rozdíl od protiakce investora, splňuje všechny náležitosti. Arch s podpisy, kterých už je za tři týdny opravdu hodně, odevzdáme na radnici včas i s průvodním dopisem," řekla Martina Chmelová z občanského sdružení Borovany. Podle ní se investorovi podařilo rozdělit město na dva tábory, i když odpůrci převažují.

Peníze, které investor za podporu stavby nabízí, by byly podle zastupitele Františka Podlipského přínosem pro město. Podle Petra Janaty z občanského sdružení Bezděkov by bylo lépe, aby orná půda nadále sloužila svému účelu. Pozemek navíc podle Chmelové sousedí s pěti rybníky a potoky a jsou tam oblasti chráněných ptáků.