Brněnské nádraží zůstane nejméně příštích pár let na svém místě. Serveru Aktuálně.cz to ve středu řekl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. „Stavba je pozastavena do roku 2014," řekl.

Na projekt, jehož rozpočet činí 20,4 miliardy korun, údajně nemá stát dost peněz, i když polovinu celé částky chtěl získat od Evropské unie, peníze do projektu odsunu nádraží bylo připraveno investovat také město Brno.

O vyřazení stavby ze seznamu projektů financovaných aktuálně ministerstvem dopravy rozhodl řídící výbor operačního programu Doprava, který ministr Bárta pověřil hledáním úspor, díky kterým bude možné dokončit v příštích letech vybrané stavby. Přestavba brněnského nádraží je nejdražším projektem, který bude přerušen.

„Přesun nádraží se může uskutečnit jako PPP projekt s účastí soukromého investora. Může být také zařazen jako jeden z evropských projektů pro rozpočtové období 2014-2020," nastínil pro Aktuálně.cz další vyhlídky obří brněnské stavby ministrův mluvčí Hanzelka.

Koalice pro nádraží v centru: je to nová šance

Na zprávu o zastavení projektu okamžitě reagovala tiskovým prohlášením brněnská koalice Nádraží v centru, která po mnoho let fundovaně protestuje proti plánu na odsun brněnského vlakového nádraží, předložený magistrátem města Brna.

Tisková zpráva má motto „Otevírá se šance na moderní nádraží v centru — levnější a efektivnější řešení pro všechny“. Nová šance znamená podle koalice modernizaci nádraží podle projektu koalice, která tvrdí, že je tento projekt dokonce o přibližně osm miliard levnější než projekt magistrátu.

Ve zprávě se dále uvádí: „Celkovou výhodnost centrální varianty ve dvaceti parametrech z jednadvaceti prokázala multikriteriální analýza od sdružení CityPlan/ČVUT v roce 2007. Jediným místem, kde se ukázala jako lepší odsunutá varianta, byl parametr schopnosti získat do r. 2013 dotaci z OPD, což nyní definitivně padlo.“

Mluvčí koalice Nádraží v centru Svatopluk Bartík Deníku Referendum řekl: „ Zastavení stavby je rozumné, protože peníze na odsun nádraží se již léta nedaří čerpat, a tím se blokují potřebné výdaje do dopravy.“

Navíc podle Bartíka projekt měl a stále má několik naprosto zásadních a dosud nevyřešených nebo dokonce vůbec neřešených technických a legislativních problémů, které zahájení stavby brání.

Tisková zpráva koalice končí výzvou k další diskusi o budoucnosti brněnského nádraží: „Vyzýváme politiky, aby přistoupili k racionální debatě o smysluplném pokračování přestavby ŽUB, která je s postupem času stále naléhavější. Podle dosavadního poznání je zřejmé, že varianta s novým nádražím v centru má suverénně nejvíce výhod.“

Přesun je v plánu sto let, bylo i referendum

O přesunu brněnského vlakového nádraží se hovoří už od počátku minulého století. Na dávné představy navázal jako první v roce 1993 primátor Horák, ve spolupráci se svým náměstkem dopravy Milanem Šimonovským. Peníze na stavbu doufali získat plánovaným rozprodejem pozemků jižně od nádraží. Posléze byla založena společnost Jižní centrum a.s., která začala pozemky nabízet. Projekt nebyl úspěšný, plány na přesun nádraží byly obnoveny až po volbách roku 2002. V té době byl někdejší náměstek Šimonovský ministrem dopravy a KDU-ČSL součástí radniční koalice.

Přesun nádraží byl začleněn do operačního programu Doprava, který měla zaplatit Evropská unie. V té době spontánně vznikla občanská koalice Nádraží v centru, která zorganizovala v roce 2004 celoměstské referendum o poloze nádraží. Přestože se proti odsunu tehdy vyslovilo přes pětaosmdesát procent hlasujících, výsledky referenda nebyly pro radnici závazné, neboť účast nepřekročila zákonem požadovaných padesát procent oprávněných voličů.

Osud nádraží se stal jedním z hlavních témat volební kampaně v komunálních volbách 2006. Nechuť Brňanů k přesunu nádraží vynesla do radničních lavic Stranu zelených a hnutí Brno 2006 v čele s tehdejším senátorem Jiřím Zlatuškou. Nový primátor Roman Onderka (ČSSD) objednal v Centru dopravního výzkumu novou studii. Experti zjistili, že původní projekt není výhodný.

Sociální demokraté se později přesto i díky malému odporu zelených dohodli s ODS, že se v projektu bude pokračovat. Možnou stavbu ovšem komplikoval například fakt, že se proti výsledku územního řízení odvolalo celkem třicet občanských sdružení.